Aktual.: 26.05.2026 14:43
Teherán – Íránské ministerstvo zahraničí dnes označilo pondělní americké útoky na jihu Íránu za porušení příměří a uvedlo, že USA budou zodpovědné za důsledky, informovala agentura Reuters. Také íránské revoluční gardy dnes oznámily, že si vyhrazují právo na odvetu, a uvedly, že dnes sestřelily americký dron, který vnikl do vzdušného prostoru Íránu.
„Spojené státy se v uplynulých 48 hodinách dopustily hrubého porušení příměří v oblasti Hormozgán. (…) Americký režim bude zodpovědný za všechny důsledky plynoucí z těchto agresivních a neodůvodněných činů,“ uvedlo íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters. Podle televize Al-Džazíra také dodalo, že pondělní útoky ukázaly „zlomyslnost a pokrytectví“ americké vlády vůči Íránu, a prohlásilo, že Teherán nebude váhat se bránit.
Příměří mezi USA a Íránem platí od 8. dubna a Washington a Teherán od té doby prostřednictvím Pákistánu neúspěšně jednají o mírové dohodě. Americká armáda v noci oznámila, že na jihu Íránu útočila na raketová odpalovací stanoviště a íránské lodě pokoušející se podle ní klást miny, a označila to za sebeobranu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech uvedl, že dohoda s Íránem je stále možná.
Íránské revoluční gardy, které jsou nejmocnější složkou íránských ozbrojených sil, dnes uvedly, že si vyhrazují „legitimní a jednoznačné“ právo reagovat na jakékoli porušení příměří ze strany Spojených států. Poté gardy oznámily, že sestřelily americký dron, který vnikl do íránského vzdušného prostoru.
Podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) americké útoky kolem půlnoci místního času (pondělí kolem 22:30 SELČ) cílily na oblast u jihoíránského přístavu Bandar Abbás, kde se nachází íránská námořní základna v Hormuzském průlivu. Íránská státní média podle agentury AP posléze informovala, že při útocích na lodě zemřeli čtyři příslušníci íránských revolučních gard.
Válku zahájily Spojené státy spolu s Izraelem 28. února údery na Írán, které zdůvodnily obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Tamní teokratický režim ale tvrdí, že o ni neusiluje. Jaderné zbraně má zřejmě i Izrael, ačkoliv to nikdy nepřiznal, ani nevyvrátil. Teherán v odvetě za americko-izraelské údery útočil na Izrael a země Perského zálivu, kde cílil na místa spojená s USA a průmyslovou, zejména ropnou infrastrukturu.
Od 8. dubna platí příměří, ale mírová jednání, která zprostředkovává Pákistán, zatím uvázla na mrtvém bodě. Konalo se dosud jen jedno kolo přímých rozhovorů 11. dubna. V pondělí odcestovali do Dauhá hlavní íránský vyjednavač, předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf a ministr zahraničí Abbás Arakčí. Dnes přiletěl na dvoudenní návštěvu do New Yorku pákistánský ministr zahraničí Iška Dar, uvedla Al-Džazíra.
Válka si už vyžádala tisíce životů, zejména v Íránu a Libanonu, kde proíránské hnutí Hizballáh bojuje s izraelskou armádou, a způsobila mimo jiné výrazný růst cen ropy, což má dopad na další odvětví. Írán od začátku konfliktu blokuje Hormuzský průliv, jímž před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. USA v odvetě od poloviny dubna blokují íránské přístavy.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}