Tejc navrhne vypuštění odborů i zaměstnavatelských svazů ze zákona o lobbování

„Nevidím vážný důvod proto, aby komunikace odborů s představiteli státu byla považována za lobbování a podléhala regulaci ve smyslu tohoto zákona,“ řekl Tejc. Totéž podle něj platí o jednání se zaměstnavatelskými svazy. Považuje za přirozené, že se sociálními partnery vláda i ministerstva vedou odborné debaty o dopadech jednotlivých zákonů.

Zákon o lobbování začal platit loni. Spolu s tím ministerstvo spravedlnosti spustilo Registr lobbování, ve kterém bylo na konci roku 555 lobbistů, 608 lobbujících prostředníků a 2066 lobbovaných.

Lobbování označuje zákon za činnost, jejímž účelem je přímé ovlivnění postupu lobbovaného při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, centrálních opatření obecné povahy nebo koncepčních dokumentů.

Lobbovanými mohou být například prezident republiky, poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí sněmovní, senátní a prezidentovy kanceláře, členové bankovní rady České národní banky a dalších centrálních institucí, jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Lobbisté mají tuto činnost předem ohlásit. Musí v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Vždy po půl roce budou lobbisté do evidence vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování. Lidé mohou ministerstvo upozornit na podezření, že v registru nejsou uvedeny pravdivé nebo úplné údaje nebo že lobbista jinak porušil zákonné povinnosti.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}