Komerční prezentace Aktual.: 29.04.2025 17:47
Kyjev – Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, dnes podrobně informuje několik médií včetně portálu Forbidden Stories, deníku The Guardian nebo serverů Ukrajinska pravda či Važnyje istorii. Společně se pokusily rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.
Roščynová se dostala do ruského zajetí v létě 2023 poblíž Záporožské jaderné elektrárny. Byla to její přinejmenším čtvrtá reportážní cesta na okupovaná území, píše The Guardian. Reportérka Ukrajinské pravdy podle šéfredaktorky listu Sevhil Musajevové na své poslední pracovní cestě pátrala po místech, kde ruské složky používaly u výslechů civilistů mučení. Novinářka se na okupovaná území podle médií vypravila přes Polsko, Pobaltí a Rusko, přičemž zmizela několik dní po odjezdu.
Její rodina teprve loni v dubnu dostala od ruského ministerstva obrany dopis, ve kterém stálo, že novinářka byla zajata a nachází se na území Ruské federace, píše The Guardian. Rusové podle něj Roščynovou drželi v zajetí bez obvinění a přístupu k právníkovi. Jejím jediným známým kontaktem s okolním světem byl čtyřminutový telefonát rodičům rok po zajetí. Loni v září pak Rusko podle The Guardianu informovalo rodiče o její smrti. V říjnu smrt reportérky potvrdil mluvčí ukrajinského koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Letos Rusko její tělo vydalo, ovšem za zvláštních okolností.
V únoru Rusko předalo Ukrajině pozůstatky 757 lidí. U každého těla bylo číslo, jméno, místo, někdy i příčina smrti. Na konci seznamu se nacházel záznam pod zkratkou „NM SPAS 757“, píší média, podle nichž jsou písmena zkratkou znamenající „neidentifikovaný muž“ a „rozsáhlé poškození srdečních tepen“. Vyšetřovatelé pak ovšem na noze našli štítek s ručně napsaným V. V. Roščynová a následný test DNA prokázal shodu s jejími rodiči. Informace o okolnostech její ale smrti zůstávají omezené, ukrajinská generální prokuratura už dříve podle Ukrajinské pravdy uvedla, že vzhledem ke stavu těla, nebylo možné příčinu úmrtí přesně stanovit.
Média, která se pokusila rekonstruovat její poslední měsíce života, s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu a vyšetřovatele píší, že tělo Roščynové vykazuje známky mučení a vráceno bylo bez některých orgánů. „Na těle zemřelé byly nalezeny četné známky mučení a krutého zacházení, zejména odřeniny, krevní výrony na různých částech těla, zlomené žebro, poranění krku a možné stopy po zásazích elektrickým proudem na nohou,“ řekl podle webu Važnyje istorii Jurij Bělousov z ukrajinské generální prokuratury.
Z těla Roščynové byly před odesláním na Ukrajinu odstraněny oční bulvy, mozek a část hrtanu, píší dále zmíněná média s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování novinářčiny smrti. „Hrtan může být důkazem zardoušení. Když člověka škrtí, často mu zlomí jazylku. V případě zardoušení lze vidět v očním bělmu krvácení a lze zjistit nedostatek kyslíku v mozku,“ citují Važnyje istorii nejmenovaného soudního znalce. Dodávají, že podle zdroje z ukrajinských bezpečnostních služeb Rusko někdy vrací těla Ukrajinců bez vnitřních orgánů, což vysvětluje protokoly o manipulaci s těly, ale důvodem může být i snaha zakrýt stopy po mučení.
The Guardian píše, že informace získal ve spolupráci s mediálními partnery díky více než pěti desítkám rozhovorů s přeživšími ruského zajetí, rodinami zadržovaných, ale také od právních zdrojů působících v Rusku či na okupovaných územích a pracovníků tamního vězeňského systému, kteří ze své práce odešli kvůli tomu, čeho byli svědky.
Roščynovou Rusové podle ukrajinské prokuratury ze začátku zadržovali v okupovaném Melitopolu a jedna z dalších zadržovaných později vypověděla, že viděla na novinářce modřiny nebo stopy po bodnutí. Ke konci roku 2023 ji podle svědků převezli do zařízení v ruském Taganrogu, kde podle svědectví dalších vězněných přestala jíst. Do pokusu o její záchranu se podle The Guardian zapojil i nedávno zesnulý papež František, který přes své kontakty v Rusku požádal, aby byla zařazena na seznam pro výměnu zajatců. Podle svědků měla být součástí výměny loni v září. Proč se tak ale nestalo, není jasné. O několik týdnů později ruské úřady napsaly rodině, že žena 19. září zemřela.
Ačkoliv otázky zůstávají, jedna věc je jistá: Roščynová se stala obětí právě těch zločinů, které se chystala odhalit, dodal The Guardian. Zpráva o jejím osudu je součástí projektu, jenž se zabývá vyšetřováním únosů a systematického mučení podle ukrajinských úřadů až 16.000 civilistů. Jsou mezi nimi humanitární pracovníci, novináři, majitelé firem, regionální politici, církevní představitelé a kdokoli podezřelý z odporu proti invazi, píše britský list, podle něhož jsou takoví lidé drženi ve více než 180 zařízeních na okupovaných územích i v Rusku.
