Aktualizace: 1.04.2024 06:22
Praha – Nejméně 23 procent financí z evropských fondů určených pro Česko za 20 let členství v EU využil stát v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal částku přibližně 467,3 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí (MF), ministerstvo dopravy (MD) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). EU dopravu podle ministerstev podporuje také z fondů pro regionální rozvoj, výslednou částku čerpanou na dopravu v ostatní sektorech ministerstva neposkytla.
Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka byla na projekty spojené s dopravou vyplacena významná část peněz vyčleněných na regionální rozvoj. „V rozvoji regionů je nyní minimálně zhruba 30 procent prostředků vyčleněných na dopravní projekty renovací silnic první a druhé třídy, nádraží a zastávek a překladišť kombinované dopravy,“ řekl Zahradník ČTK. Z dopravních fondů podle něj byly zprvu podporovány všechny projekty v silniční a železniční dopravě. V současnosti je to pouze páteřní silniční a železniční síť a vybrané regionální projekty.
Financování dopravy z fondů pro místní rozvoj ČTK potvrdil i mluvčí MD František Jemelka. Podle informací MMR byla nejvyšší částka z evropských fondů ve výši 317 miliard korun od května 2004 do konce roku 2023 investována právě do rozvoje regionů. Podle Zahradníka tedy na dopravu mohlo být z evropských regionálních fondů posláno dalších přibližně 95 miliard korun. Z programu pro regionální rozvoj lze financovat například renovaci a výstavbu silnic první a druhé třídy, nádraží, vlakových a autobusových zastávek nebo stanic spojujících několik druhů dopravy v jednom místě.
Částka 467 miliard korun evidovaná ministerstvem dopravy zahrnuje finance z Fondu soudružnosti, operačního programu Infrastruktura, operačního programu Doprava 2007-2013, 2014-2020 a 2021-2027, dotací nástroje pro propojení Evropy Connecting Europe Facility CEF a návazný program CEF 2. Nejvyšší částky, více než 100 miliard korun, čerpalo Česko třikrát z programu Doprava. Následovaly programy CEF 2 a CEF s částkami 35,4 miliardy a 27,8 miliardy korun.
Z operačních programů Doprava a Infrastruktura a z Fondu soudržnosti šlo přibližně 143,2 miliardy korun do železnice, 180,3 miliardy korun na silnice. Z Fondu soudržnosti čerpal stát na dopravu 15,5 miliardy korun a nejméně, 2,5 miliardy korun, z operačního programu Infrastruktura. Díky evropským financím z těchto zdrojů stát pořídil 2196 vozidel veřejné dopravy a postavil nebo zrekonstruoval více než 5624 kilometrů silnic a dálnic, zhruba 1115 kilometrů železničních tratí, téměř 1543 kilometrů cyklotras a také 247 stanic veřejné dopravy.
Na železnici evropské finance nejčastěji pomáhaly s pořizováním nových vozidel, rekonstrukcí, elektrizací a modernizací tratí, případně zvyšováním kapacit trati, v posledních letech také s instalací evropského železničního zabezpečovacího zařízení ETCS. V silniční dopravě peníze kromě rekonstrukce a výstavby úseků silnic a dálnic směřovaly také do výstavby městských obchvatů, výstavby dobíjecích stanic, parkování nebo řízení dopravy. Evropské finance podpořily také tramvajovou a trolejbusovou veřejnou dopravu nebo několik regionálních letišť, například v Brně, Ostravě nebo Karlových Varech.
Podle dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí, ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku získala z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatila 876,6 miliardy korun.