Aktual.: 18.02.2025 18:01
Rijád – Termín schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na dnešním jednání americké a ruské delegace v saúdskoarabském Rijádu stanoven nebyl. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se však obě strany shodly na potřebě obnovit spolupráci. Tématem byla rovněž válka na Ukrajině, kde Rusko před třemi roky na Putinův příkaz zahájilo plnohodnotnou invazi. Lavrov po jednání s Američany prohlásil, že případné ukrajinské členství v NATO by Rusko považovalo za hrozbu. Podle amerického ministra zahraničí Marka Rubia bylo dnešní jednání s Rusy „prvním krokem na dlouhé cestě“. Ukrajina ani zástupci Evropské unie do Rijádu pozváni nebyli.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rusko-americkou schůzku během své dnešní návštěvy Ankary kritizoval s tím, že se při ní hovořilo „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Svou středeční předem plánovanou návštěvu Rijádu Zelenskyj odložil na březen. Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na dnešní rozhovory uvedlo, že mírových jednání o válce na Ukrajině by se měly účastnit všechny zainteresované strany.
Rokování v Rijádu bylo dalším krokem administrativy staronového prezidenta Donalda Trumpa ke změně politiky Spojených států, která se za vlády demokrata Joea Bidena snažila Rusko kvůli jeho agresi proti Ukrajině izolovat sankcemi a podpořit Kyjev vojenskou pomocí. V lednu do prezidentského křesla v USA usedl Trump, který opakovaně prohlásil, že chce válku mezi Ruskem a Ukrajinou co nejdříve ukončit. S Putinem si minulý týden i telefonoval, což vyvolalo v Kyjevě a také v Evropské unii obavy, že se Moskva a Washington o Ukrajině dohodnou bez jejich účasti.
Za ruskou stranu se dnešních rozhovorů v paláci Diríja účastnil ministr zahraničí Lavrov a zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov. Součástí delegace byl podle TASS také ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev. Spojené státy zastupoval ministr Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Na schůzce byl přítomen také saúdský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán.
Jednání skončilo po zhruba čtyřech a půl hodinách. Rubio a Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině, uvedlo americké ministerstva zahraničí. Podle Ušakova se diskutovalo také o budoucí schůzce Trumpa s Putinem. Její termín ale nebyl stanoven.
Rubio uvedl, že všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musejí souhlasit s řešením, jež válku ukončí. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Evropská unie bude muset v určitou chvíli být u jednacího stolu, protože i ona uvalila na Rusko sankce, prohlásil Rubio. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Waltz řekl, že válka musí mít trvalý konec a že předmětem debaty bude území a bezpečnostní záruky.
Podle Lavrova se dnes Rusové s Američany shodli na obnovení plné spolupráce, včetně vyslání velvyslanců. Zároveň ruská delegace podle svého šéfa „vysvětlila“ Američanům, že rozšiřování NATO přímo ohrožuje Rusko. Vyslání aliančních sil na Ukrajinu, i kdyby to bylo pod jinými prapory, například členských států nebo EU, by Rusko podle Lavrova pokládalo za nepřijatelné.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale k otázkám týkajících se vojenských aliancí má Moskva jiný postoj. Také uvedl, že začátek rusko-amerických rozhovorů nebude mít žádný vliv na spolupráci Moskvy s Teheránem a že Rusko je připraveno Íránu pomoci při řešení problémů týkajících se jeho jaderného programu. Trump, který za svého prvního funkčního období jednostranně odstoupil od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015, přitom nedávno podepsal nařízení o obnovení „maximálního tlaku na Írán“ s cílem zastavit jeho jaderný a raketový program.
Po skončení jednání v Rijádu polský prezident Andrzej Duda před novináři ve Varšavě po svém setkání s Keithem Kelloggem, Trumpovým zmocněncem pro Rusko a Ukrajinu, řekl, že Spojené státy nemají v úmyslu snížit počet svých vojáků ve východní Evropě. Američtí vojáci jsou v Polsku od ledna 2017, kdy dorazila první skupina s úkolem posílit východní křídlo NATO. Kellogg má podle agentury Reuters ještě dnes odcestovat do Kyjeva.
Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli prezidenta Viktora Janukovyče, který pak uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Putin 24. února 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajině vysláním ruských sil do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva, blíže nedefinované „denacifikace“ napadené země a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska, pokud by se Ukrajina stala členem NATO. Kyjev, který se ruské agresi brání i díky finanční a vojenské pomoci ze Západu, ruskou agresi nazývá pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.
