Aktual.: 15.05.2025 08:38
Praha – Rozhodnutí prezidenta Petra Pavla o tom, že se letos volby do Poslanecké sněmovny uskuteční 3. a 4. října, bylo vydáno ve Sbírce zákonů. Začala tím oficiálně volební kampaň, která přinese povinnosti pro strany, hnutí i jejich koalice. Veškerá jejich propagace se začne započítávat do limitu 90 milionů korun, kterou na kampaň ze zákona mají. Ode dneška do pěti dnů, tedy do 19. května, musejí mít kandidující uskupení založen transparentní volební účet a přístup k němu umožnit na svých internetových stránkách i Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
Prezident Pavel se rozhodl pro nejzazší možný termín v souladu s loni přijatou ústavní novelou, podle níž se krajské, senátní a obecní volby budou od příštího roku konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Ještě v lednu ale naznačil, že by volby vyhlásil na druhou polovinu září. Předpokládaný termín 26. až 27. září by ovšem kolidoval se svatováclavským svátkem a slavnostmi, na což poukázali i někteří političtí lídři.
Ministerstvo vnitra zatím na svém webu k letošním sněmovním volbám uvedlo, že intenzivně pracuje na zajištění jejich bezpečného a spolehlivého průběhu. Zřídilo například speciální technickou skupinu pro zajištění kybernetické bezpečnosti, která připravuje akční plán zahrnující zvýšený dohled nad informačními systémy, monitoring webových stránek souvisejících s volbami a zajištění pohotovosti pro případ výpadku komunikací.
„V období před volbami až do vyhlášení výsledků bude také v platnosti tzv. opatření freeze, kdy se nedoporučuje provádět jakékoliv zásahy do infrastruktury nebo aktualizace informačních systémů.“ oznámilo ministerstvo.
Ministerstvo také analyzuje zkušenosti ze zahraničí, včetně nedávných prezidentských voleb v Rumunsku, kde došlo k nečekanému vzestupu krajně pravicového kandidáta, který byl částečně podpořen koordinovanou on-line kampaní. „Je důležité zdůraznit, že případy jako ten rumunský neukazují pouze na roli sociálních sítí, ale i na širší společenskou dynamiku včetně nedůvěry v tradiční politické strany a existující infrastruktury podporovatelů mimo digitální prostor,“ uvedl Jan Paťawa z oddělení strategické komunikace.
V rámci příprav na volby plánuje ministerstvo osvětovou kampaň, která bude objasňovat férovost volebního procesu. Poukázalo přitom na únorové šetření agentury STEM, podle něhož 78 procent dotázaných souhlasí s tím, že volby mohou být negativně ovlivněny sociálními sítěmi, 60 procent má obavy z volebních podvodů v souvislosti s korespondenční volbou pro Čechy žijící v zahraničí a 54 procent se obává manipulace voleb současnou vládou.
„Zpochybňování volebního procesu představuje v českém prostředí nový jev, který by mohl oslabit důvěru v demokratické instituce. Chceme proto občanům detailně vysvětlit všechny mechanismy, které zajišťují, že český volební systém je odolný vůči manipulacím,“ uvedl ředitel ministerského odboru komunikace Miroslav Jašurek. Podle něj volební systém kvůli sčítání a hlasů v okrskových volebních komisích znemožňuje jakoukoli centrální manipulaci výsledků.
Přehled základních termínů pro letošní volby do Poslanecké sněmovny:
Úkon | Termín |
Konec lhůty pro podávání kandidátních listin (66 dnů před hlasováním) | 29. července |
Konec lhůty pro přezkum kandidátních listin a doplňování kandidátů (60 dnů) | 4. srpna |
Konec lhůty pro odstranění závad na kandidátních listinách (50) | 14. srpna |
Lhůta pro registraci nebo vyřazení kandidátní listiny (49) | 15. srpna |
Losování čísel pro kandidující strany, hnutí a koalice (45) | 19. srpna |
Uzavření voličských seznamů v zahraničí (40) | 24. srpna |
Konec lhůty pro žádost o korespondenční hlasování (35) | 29. srpna |
Začíná vysílání volebních spotů v České televizi a Českém rozhlase (16) | 17. září |
Začíná zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů (3) | 30. září |
Strany respektují termín voleb
Vypsání sněmovních voleb prezidentem na první říjnový víkend okomentovali lídři politických stran z různých úhlů pohledu. Premiér a lídr Spolu Petr Fiala (ODS) ho má za správně zvolený vzhledem k předcházejícímu státnímu svátku. Zmínil také, že by nebylo dobré termín voleb postupně posouvat více k prázdninám. Předseda lidovců Marek Výborný ocenil, že hlasování se neuskuteční o týden dříve, kdy řada obcí bude pořádat svatováclavské slavnosti. Lídr Pirátů Zdeněk Hřib poukázal na jistotu, kterou rozhodnutím prezidenta Petra Pavla dostali pro plánování svých záležitostí členové volebních komisí. Šéf STAN Vít Rakušan reagoval výzvou směrem k ostatním stranám. Opoziční hnutí ANO podle místopředsedy Karla Havlíčka termín voleb respektuje a nespekuluje, co by bylo pro hnutí výhodnější. Úkolem je zvítězit s dostatečným náskokem a prosadit program hnutí, dodal.
Fiala novinářům na konferenci o podpoře sportu řekl, že termín je logický vzhledem k státnímu svátku 28. září. U jiného typu voleb se podle něj také ukázalo, že není dobré posouvat termín k prázdninám. „Na druhou stranu nezáleží tolik na termínu, záleží na výsledku voleb. Já spolu s koalicí Spolu budeme dělat vše, aby byl výsledek co nejpříznivější. Abychom volby vyhráli,“ uvedl.
Lidovci mají říjnový termín voleb za vhodnější než o týden bližší svatováclavský, kdy obce pořádají slavnosti, řekl ČTK Výborný. „Maximální prostor pro předvolební kampaň potom využijeme jako koalice Spolu pro osobní oslovení voličů v rámci intenzivní kontaktní kampaně,“ dodal.
Hřib připomenul, že prezidenta o vypsání termínu žádal, a to nejen kvůli členům okrskových volebních komisích. „Tito dělníci demokracie si musí naplánovat své soukromé záležitosti v dostatečném předstihu tak, aby mohli být na místě po celou dobu trvání voleb. Připomínám, že to není práce významně honorovaná, nicméně pro zajištění regulérnosti voleb je naprosto zásadní. Odkládání vyhlášení termínu voleb tedy přináší nejistotu, zdali tito lidé budou mít v pozdně vyhlášeném termínu voleb ještě čas. Členů okrskových komisí jsou přitom statisíce,“ uvedl ve vyjádření pro ČTK.
„Bereme na vědomí. A těšíme se na férový a věcný střet programů a vizí,“ napsal ČTK k vypsání termínu voleb Rakušan.
„Plně to respektujeme, nijak nespekulujeme, co by pro nás bylo výhodnější, jsme profesionálové a přizpůsobíme se jakémukoliv termínu. Naším úkolem je zvítězit s dostatečným náskokem a prosadit náš program. Na to se soustřeďujeme, nikoliv na plusy a minusy termínu voleb,“ napsal Havlíček.
Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října, tedy v nejzazším možném termínu. Po vyhlášení rozhodnutí prezidenta ve Sbírce zákonů začne oficiálně volební kampaň. Strany a hnutí budou mít na nominace kandidátních listin čas do 29. července. O jejich připuštění k volbám rozhodnou krajské úřady nejpozději 15. srpna.
Sněmovní volby musí hlava státu vyhlásit tak, aby se konaly během 30 dnů před uplynutím aktuálního volebního období, zároveň však 90 dnů před jejich konáním. Pavel tak měl na vyhlášení přesného termínu čas do léta. Před čtyřmi lety se vybírání českých poslanců uskutečnilo 8. a 9. října, Pavlův předchůdce Miloš Zeman termín netradičně vyhlásil s předstihem tři čtvrtě roku.
Přehled základních termínů pro letošní volby do Poslanecké sněmovny:
Úkon | Termín |
Konec lhůty pro podávání kandidátních listin (66 dnů před hlasováním) | 29. července |
Konec lhůty pro přezkum kandidátních listin a doplňování kandidátů (60 dnů) | 4. srpna |
Konec lhůty pro odstranění závad na kandidátních listinách (50) | 14. srpna |
Lhůta pro registraci nebo vyřazení kandidátní listiny (49) | 15. srpna |
Losování čísel pro kandidující strany, hnutí a koalice (45) | 19. srpna |
Uzavření voličských seznamů v zahraničí (40) | 24. srpna |
Konec lhůty pro žádost o korespondenční hlasování (35) | 29. srpna |
Začíná vysílání volebních spotů v České televizi a Českém rozhlase (16) | 17. září |
Začíná zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů (3) | 30. září |