Aktualizace: 27.02.2024 11:55
Praha – Těžba uhlí v České republice loni výrazně poklesla. Vytěžilo se celkem 30,04 milionu tun hnědého a černého uhlí, což je v meziročně o 15 procent méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Po výkyvu v roce 2022, kdy především kvůli energetické krizi a většímu využití uhlí v uhelných elektrárnách či v domácnostech naopak těžba zhruba o 14 procent meziročně vzrostla, se tak vrátil trend postupného útlumu těžby. Ten souvisí s plánem vlády na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033.
Černého uhlí, které už v Česku tvoří jen malou část z celkové těžby, loni těžaři vyprodukovali 1,37 milionu tun. To bylo meziročně skoro o čtvrtinu méně. Většinu, konkrétně 850.000 tun, tvořilo uhlí určené k energetickým účelům. Koksovatelného uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa, bylo vyprodukováno přes 518.000 tun.
V Česku v současné době zůstává v provozu poslední činný důl – ČSM na Karvinsku. Ten měl původně fungovat už jen do poloviny roku 2023, podle aktuálních plánů státem vlastněné společnost OKD by ovšem měla těžba pokračovat přibližně do poloviny roku 2026.
Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Ta loni činila 1,9 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o pětinu méně.
Hnědého uhlí bylo loni vytěženo přes 28,67 milionu tun, meziročně o téměř 15 procent méně. Drtivá většina byla použita jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v takzvaném Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.
