To nejlepší z Itálie. Florencie ohromí nejen originály starých mistrů

Turbulentn historie msta nad ekou Arno se zaala pst u v roce 59 ped nam letopotem. Jako kdyby pedvdali jej znou budoucnost, nazvali ji tehdy mt vojci koloni Florentia, tedy kvetouc koloni.

Florencie se dky sv poloze u eky a zrove pobl moe brzy stala vznamnm obchodnm stediskem. Ve mst se zaali usazovat obchodnci z vchodu, kte sem ve 3. stolet naeho letopotu pinesli kesanstv. Po pdu Zpadomsk e byla Florencie stejn jako cel oblast Tosknska pustoena a msto zailo hospodsk i politick padek. Na svj nvrat na vrchol si musela pokat a do 14. stolet, kdy se stala jednm z nejvznamnjch center renesance. Nemohl za to nikdo jin ne mocn rod Medicejskch, kter dky svmu vlivu ovldl msto. Za jejich vldy psobili ve mst umlci nejzvunjch jmen, jako byl Leonardo da Vinci, Michelangelo nebo Botticelli, kte za sebou zanechali nesmazateln stopy. Bhem druh zlat ry v 19. stolet se Florencie nakrtko stala hlavnm mstem Itlie, a pestoe bhem druh svtov vlky byla siln pokozena spojeneckmi nlety, rozshl obnovy j vrtily alespo st bvalho pvabu.

Dechberouc historie, z n se dochovala ada ohromujcch pamtek, stejn jako iv mdn a kulinsk scna, ad Florencii k nejnavtvovanjm mstm Evropy. Ron ji navtv pes pt milion turist a v Itlii tak co do nvtvnosti zaujm (po mu a Miln) pomyslnou tet pku.

Bhem na nvtvy v dubnu jsme mli pocit, e msto pod nporem turist prask ve vech. Mstn ns vak vyvedli z omylu npor velikononch turist pr nen nic oproti davm, kter msto okupuj v lt. Proto je rozhodn lep vylenit si na nvtvu obdob ranho jara nebo naopak zatku podzimu, kdy se teploty stle pohybuj kolem pjemnch dvaceti stup a turist je o poznn mn.

Po stopch starch mistr

Panoramatu Starho msta vvod dominanta majesttnho dmu Santa Maria del Fiore. Jedn se o ptou nejvt katedrlu na svt, kterou korunuje jedinen kupole Filippa Brunelleschiho. ڞasn vhled na msto se nvtvnkm oteve bu ze samotn 115 metr vysok kupole, nebo z Giottovy zvonice. Na obou mstech je nutn rezervace pedem. Pokud vs lk prohldka samotn katedrly, budete si muset vystt frontu, kter se na nmst Piazza del Duomo formuje u od asnch rannch hodin.

Kopule s freskou poslednho soudu

Galleria degli Uffizi je svtoznm galerie vtvarnho umn.

Pestoe interir katedrly je pomrn stroh, za zhldnut malby v kupoli tch nkolik destek minut ve front stoj. Kupole mla bt podle pvodnch pln stejn stroh jako ostatn interiry. Po smrti Brunelleschiho v n vak vznikla uniktn freska znzorujc posledn soud, kter pokrv neuvitelnou plochu 3 600 m².

Vyhlen galerie Uffizi (Galleria degli Uffizi) se nachz v tsn blzkosti katedrly. Lstky jsou pravideln vyprodny na mnoho dn dopedu, je proto dobr zarezervovat si vstup v pedstihu. V rozshlm palci se mezi stovkami dl vyjmaj skvosty jako je Zrozen Venue od Botticelliho, Medusa od Caravaggia nebo Klann t krl od Leonarda da Vinciho. Florenan jako jedni z mla nemuseli do muze vozit nic ze svta, protoe si bohat vystaili s tm, co mli doma v Tosknsku malikm regionu, kter v djinch kultury zanechal nesmazateln stopy.

Po nejslavnjm most Florencie Ponte Vecchio (nebo tak Most zlatnk) se dostaneme na druhou stranu eky Arno. Ve stedovku bval pmo na most masn trh, kter vak dajn pli nevonl zhkanm noskm Medicej. Ti proto nahradili eznky mistry zlatnickmi, jejich obchdky na most petrvaly dodnes.

Jako jedin z florentskch most odolal Ponte Vecchio etnm povodnm a nepokojm. Jeho mimodn krsa si pr dokonce podmanila srdce samotnho Hitlera.

Most Ponte Vecchio pes eku Arno

Kdy msto v roce Hitler 1938 navtvil, otevel pr Mussolini dv velk okna v horn sti mostu, aby mohl vdce obdivovat zpadn panorama eky Arno. To se vyplatilo, protoe pi zbsilm niku ped Ameriany na konci vlky byl jako jedin na pkaz Hitlera Most zlatnk ueten. Namsto toho vyhodili nacist do povt domy na obou stranch eky, kter byly pozdji nahrazeny podivnmi novmi stavbami.

Vhledy do tosknskch kopc

Pokud toute uniknout ruchu msta a trouben klakson, vystoupejte na vrch Monte alle Croci, kde se nachz prostorn Michelangelovo nmst. Odmnou za strm vstup vm bude ndhern vhled na msto a kopie nkolika Michelangelovch soch, kterm vvod majesttn David uprosted nmst (originl sochy najdete v nedalek Akademii a rozhodn stoj za vidn). Lid tu sed ve stnu cypi a s kornoutkem zmrzliny se kochaj vhledy do zelench kopc.

Vhled na msto z Piazza Michelangelo

Stle prahnete po klidu a zeleni? mete se vydat do nkolik destek minut vzdlench zahrad Giardino di Boboli. Zahrady se nachz hned za palcem Pitti a jsou po prvu nazvny muzeem pod irm nebem. Za vstup zaplatte 10 eur (260 K), sochy zasazen do divok zelen za to vak rozhodn stoj. Nejznmjm dlem je Grotta Grande, jeskyn se stalaktity a sochami. V zadn sti jeskyn se pr nachz tajn chodba pmo do palce Vecchio, kde je dnes muzeum. Pi bloumn zahradami narazte i na amfitetr, egyptsk obelisk, Neptunovu fontnu a nkolik jezrek s vodopdy.

Rj gurmn i milovnk mdy

A vm bhem chozen po galerich vyhldne, mete zamit bu do jedn z vyhlench restaurac nebo pmo na trh San Lorenzo. Zatmco venkovn prostranstv okupuj pedevm obchodnci s koenmi vrobky, uvnit krsn prostorn budovy navren Giuseppem Mengonim se nachz dv patra stnk s nejrznjmi lahdkami od kuchyn mstn a po asijskou. Nkolikrt jsme se zde zastavili na tapas a kvalita jdla byla vten. Na sv si zde pijdou i milovnci piva a vna, kter se pstuje jen pr destek kilometr od Florencie v proslavenm regionu Chianti.

Trh San Lorenzo ve Florencii

Florencie je mstem poitk. Krom obleen a doplk od nvrh zvunch jmen produkuje tak parfmy a kosmetiku vbrov kvality. Pi toulkch mstem se urit nezapomete zastavit v Officina Profumo Farmaceutika di Santa Maria Novella. V interirech starho palce prodvaj nejen originln parfmy, svky a kosmetiku, ale v jednom ze sl b multimediln projekce, take mte pocit, e jste se ocitli ve zcela jinm svt.

A trouben klakson z venku vs vrt zptky na zem. Alespo do okamiku, ne vyjdete ven a pohledem spoinete na dlech starch mistr. Tehdy se vm mon na malou chvli bude zdt, e jste se vrtili v ase zpt pmo do renesannho rje na zemi.

Mapy poskytuje © SHOCart a pispvatel OpenStreetMap. Spolenost SHOCart je tradin vydavatel turistickch a cykloturistickch map a atlas. Vce na www.shocart.cz