Anglie buduje podél pobřeží stezku krále Karla III. dlouhou 4327 kilometrů

BBC upozorňuje, že zatímco délka stezky je přesně daná, délka pobřeží, které kopíruje, je velkou neznámou. Stanice připomíná anglického matematika Lewise Fry Richardsona, který v první polovině minulého století popsal jev známý jako pobřežní paradox. Podle něj výsledná délka měřeného úseku závisí na zvoleném měřítku – čím je podrobnější, tím více detailů zachytí a výsledek tak může být větší.

Richardson, který byl známým pacifistou, v této souvislosti upozorňoval, že rozdílné výsledky při měření hranice mohou být příčinou válek, neboť princip pobřežního paradoxu platí i ve vnitrozemí. V Richardsonově době například Španělsko uvádělo, že jeho hranice s Portugalskem měří 987 kilometrů, zatímco podle Lisabonu to bylo 1214 km. Belgie a Nizozemsko vykazovaly rozdíl 69 kilometrů a podobné to bylo i u jiných evropských zemí.

Anglická stezka Karla III., jejíž část panovník již slavnostně otevřel, je kvůli klimatickým změnám a erozi koncipována jako dynamická: počítá s tím, že například v případě sesuvu půdy se posune do vnitrozemí. To má zajistit dlouhodobou udržitelnost stezky i v místech, kde pobřeží mizí rychlostí několika metrů za rok.

„Trasa se neustále mění. Nedávný sesuv půdy v Dorsetu nás donutil posunout úsek o patnáct metrů, čímž se celková délka stezky paradoxně prodloužila o více než dva kilometry,“ citovala BBC Neila Constableho z organizace Natural England.

Anglická stezka se má napojit na velšskou trasu a pak bude k uzavření okruhu kolem celé Velké Británie zbývat už jen Skotsko s množstvím fjordů a tedy mimořádně členitým pobřežím.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}