Aktualizace: 8.04.2024 17:17
Kyjev – Rusko změnilo taktiku útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a namísto rozsáhlých úderů používá přesně naváděné střely k ničení elektráren v oblastech méně chráněných protivzdušnou obranou než je Kyjev, přičemž některé z nich se nepodaří plně opravit před příští zimou. Napsal to dnes list Financial Times (FT), který se odvolává na ukrajinské činitele. Podle nich jsou škody větší než v zimě z přelomu let 2022 a 2023, kdy ruské vzdušné údery způsobily na Ukrajině velké výpadky v dodávkách elektřiny.
Rusko se minulou zimu snažilo uvrhnout ukrajinská města do tmy a chladu tím, že mířilo na rozvodny a trafostanice napříč zemí, uvedl Maksym Timčenko, výkonný ředitel soukromé ukrajinské energetické společnosti DTEK. Nyní ruské střely cílí na elektrárny v konkrétních regionech, aby je „zcela zničily, protože elektrárny není možné v krátké době obnovit“. Rusko podle FT usiluje o způsobení trvalejších či nenapravitelných škod Ukrajině.
Ruská invazní armáda mezi 22. a 29. březnem zaútočila na sedm tepelných elektráren a její střely zasáhly také dvě vodní elektrárny, uvádí list. Ukrajina neposkytla detaily o rozsahu škod v jednotlivých zařízeních, ale několik z nich bylo podle činitelů téměř zcela zničených.
„Stejný počet střel, jaké použili při zimních útocích (2022/2023) nyní mířilo na pět až šest energetických zařízení v jednom regionu,“ uvedla mluvčí energetické společnosti Ukrenerho Marija Caturjanová. „Snaží se odříznout velké průmyslové regiony a města od dodávek energie,“ dodala.
Druhý rozdíl oproti zimě 2022/2023 spočívá v tom, že Rusko používá také drahé přesně naváděné balistické střely, uvedl předseda parlamentního výboru pro energetiku Andrij Herus. Při jednom z nedávných úderů na uhelnou elektrárnu podle něj Rusové použili balistické střely v hodnotě 100 milionů dolarů (přes 2,3 miliardy korun), přitom Ukrajina má jen několik systémů protivzdušné obrany Patriot americké výroby, které jsou schopny je sestřelit.
Rusko nadále používá ve velkém levnější útočné drony, ale vysílá je spíše na další části energetického systému jako jsou trafostanice, řekl mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Čerňak.
I když jsou škody trvalejší než v zimě na přelomu 2022 a 2023, tak jsou rozsahem omezenější a jejich dopady dočasně zmírňuje kombinace výrazného importu elektřiny z Evropské unie, využití domácích solárních elektráren a teplého počasí, uvedl Herus. Podobně se vyjádřil Timčenko, podle něhož nebýt teplého počasí, importu energie z EU a nárůstu výroby energie z obnovitelných zdrojů, zažila by Ukrajina rozsáhlé výpadky jako předchozí zimu.
Ukrajina po ruské invazi v roce 2022 připojila svou energetickou síť k sousedním unijním zemím, tedy k Rumunsku, Slovensku, Maďarsku a Polsku. Současné teplé počasí znamená, že v poledne solární energie generuje 20 až 25 procent energetické spotřeby země, uvedl Herus. Podle Timčenka by obnovitelná energie mohla Ukrajině pomoci více v dlouhodobém horizontu. Větrné farmy a solární elektrárny jsou rozptýleny, což znemožňuje, aby útoky vyřadily výrobu energie stejným způsobem, míní.
Moskva požádala Kazachstán, aby byl připraven dodat Rusku 100.000 tun benzinu v případě nedostatku pohonných hmot na ruském trhu. Agentuře Reuters to řekly zdroje z odvětví. Ruský trh s pohonnými hmotami je v poslední době pod tlakem, protože ruské rafinerie se potýkají s výpadky kvůli technickým závadám a útokům ukrajinských dronů.
Podle jednoho ze zdrojů byla již uzavřena dohoda ohledně použití kazachstánských rezerv benzinu pro dodávky do Ruska. To se už na pomoci se zásobováním benzinem dohodlo také se sousedním Běloruskem, napsala agentura Reuters.
V důsledku útoků ukrajinských dronů bylo na konci března mimo provoz zhruba 14 procent ruských kapacit pro primární rafinaci ropy. Ruské úřady nicméně zatím tvrdí, že situace na domácím trhu s pohonnými hmotami je stabilní a zásoby jsou dostatečné, píše Reuters.
Rusko je obvykle čistým vývozcem pohonných hmot, výpadky v rafineriích však donutily ruské ropné společnosti k jejich dovozu. Od začátku března Moskva rovněž zavedla šestiměsíční zákaz vývozu benzinu ve snaze zabránit jeho nedostatku a zdražování na domácím trhu.
Embargo se nevztahuje na členy Euroasijské hospodářské unie (EAHU) a některé další země, například Mongolsko. Obchodníci nicméně podle agentury Reuters upozorňují, že v případě zhoršení situace na ruském trhu s pohonnými hmotami by se embargo mohlo rozšířit.
