Aktualizace: 29.03.2024 16:36
Česká Lípa – Tradiční Pašijové hry přilákaly dnes na vodní hrad v České Lípě stovky lidí. Zřícenina hradu posloužila jako kulisa představení, které připomíná poslední dny Ježíše Krista. Programu pod širým nebem dnes přálo i počasí, zatímco v minulosti někdy na Velký pátek dokonce sněžilo, letos teploty odpoledne vystoupaly až k 17 stupňům Celsia, i když obloha chvílemi hrozila deštěm. Pašijové hry v podání Ochotnického spolku Lípa patří k Velikonocům v České Lípě už 20 let.
„Jestli dobře počítám, tak je to ale 17. ročník, protože jeden rok jsme si dali pauzu, no a ta pauza se protáhla na tři roky, protože do toho přišel covid,“ řekl ČTK Petr Nárovec, který stál před lety u zrodu této tradice. Sám Ježíše nikdy nehrál. „Na to nemám postavu,“ zavtipkoval. V minulosti ale už hrál Jidáše i Piláta, ale také třeba svatého Petra. Dnes byl v kožené zbroji římského setníka, který Krista zbičoval.
Pašijové hry jsou tradiční součástí období Velikonoc. Ve středověku byla dramatická inscenace dějin utrpení Krista v pašijových hrách nejrozšířenější formou náboženského divadla. „V České Lípě v 18. století byly vyhlášené Pašijové hry po několik let, které sem přitáhly spousty lidí z okolí. Bohužel vlastně kvůli válce v roce 1776 až 1778 byla ta tradice přerušena, navíc pak následovalo několik požárů města a podobně, takže my jsme tuhle pradávnou tradici obnovili v našem pojetí,“ dodal Nárovec.
Představení je ojedinělé i hudbou, kterou na míru složil ředitel ZUŠ Česká Lípa Marek Kučera a na nádvoří se tradičně o živý hudební doprovod postaral Příležitostný orchestr místní základní umělecké školy. Režii před třemi lety převzal herec a režisér Divadelního klubu Jirásek Štěpán Kňákal, na přípravě představení se pracuje od února. „Je to trochu něco jiného, než když se režíruje klasické představení, je do toho zapojených nějakých 60 lidí, takže je to spíš organizace velkého kolektivu,“ řekl ČTK.
Hrad Lipý, který dnes posloužil jako kulisa Pašijí, je jednou z nejcennějších památek České Lípy. Postavil ho rod Ronovců někdy před rokem 1277. Hrad dobyli husité a později i Švédové. V 19. a 20. století tam byla rafinerie cukru, nakonec ho dokonce nechali odstřelit. Ještě na konci 80. let 20. století byla na místě dnešního hradu jen nesourodá směsice přístřešků a budov, pod níž by gotickou stavbu nikdo nehledal. Obnova hradu začala v roce 1992 a stála více než 50 milionů korun. Nejcennější částí je gotický most, který byl původně přístupovou cestou do hradu.
