Aktual.: 25.08.2026 11:14
Praha – Tři čtvrtiny ze zhruba 17.000 nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba 4000 zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes na tiskové konferenci řekl, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost týmu s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
„Nikdo neplánuje centralizovat běžnou operativu, jako jsou kýly, žlučníky nebo slepá střeva,“ řekl ministr. „U nejnáročnějších operací, kde data jednoznačně ukazují vztah mezi zkušeností pracoviště a šancí pacienta, chceme mít jistotu, že se dělají tam, kde je na ně tým připraven,“ dodal.
Podle něj to ukazují zahraniční studie na desítkách tisíc lidí i česká data. Například v případě nádorů konečníku ve třetím stadiu podle českých údajů žije tři roky po zákroku téměř 75 procent pacientů operovaných v centrech, mimo centra je to o deset procentních bodů méně.
Od 1. září by tak mimo specializovaná centra lékaři neměli operovat nádory jater, slinivky a jícnu. Od ledna příštího roku se změna dotkne nádorů močového ústrojí, o rok později plic nebo ledvin. V roce 2030 by pak měly být centralizované jako poslední operace nádorů prostaty.
„V žádném případně neplánujeme centralizace běžných výkonů typu operace žlučníku nebo slepého střeva,“ uvedl datový analytik MZd Marian Rybář. „Skutečná změna se týká pracovišť, která dnes provádí jednu nebo dvě takové operace za rok,“ doplnil předseda pracovní skupiny pro specializovanou zdravotní péči a centra vysoce specializované péče MZd Tomáš Hauer.
Centralizovat chce MZd kromě operací jícnu, jater a slinivky také operace rakoviny plic, konečníku, gynekologického nebo urologického traktu. Celkově je těchto operací ročně přes 17.000, z nich více než tři čtvrtiny už se v současné době provádějí v centrech. Zbývá jich tak přesunout kolem 4100. U operací konečníku téměř polovina pracovišť, která nejsou centry, vykazuje jednu až čtyři ročně, méně než deset 54 z nich. V onkogynekologii mělo méně než deset operací 42 z 58 center.
Zdravotní pojišťovny upraví smluvní vztahy s nemocnicemi a výši úhrad pro nemocnice, které nejsou centry. MZd neočekává, že by se kvůli tomu dramaticky prodloužila doba, po kterou pacienti na výkon čekají. U pěti ze šesti oblastí půjde podle něj o jednu operaci za týden navíc. U chirurgie jícnu se má přesunout jen 30 operací za rok.
Dobu čekání pacientů na operace chce MZd dál sledovat. Centra chirurgie jater a slinivky podle něj budou každý týden hlásit čekací dobu od prvního kontaktu pacienta s centrem. „Kdyby se ukázalo, že máme kapacitní problém, pustíme do systému nová centra,“ doplnil Hauer. Na dotaz ČTK doplnil, že při plánování ministerstvo počítá i se stárnutím populace, kdy bude kapacita center dostatečná i pro očekávané častější nádory.
V některých případech se podle něj centralizace může dotknout i samotných specializovaných center, pokud nemají za rok dost výkonů. Podle ministra tak zřejmě o statut centra pro operace gynekologických nádorů přijde Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí. Centrum může podle Hauera přijít o svůj statut také v případě, že nebude spolupracovat na zajištění kapacit nebo koordinovat péči o pacienty ve svém spádovém regionu.
Obavy krajů nebo malých nemocnic podle Vojtěcha nejsou na místě. Systém počítá s tím, že lidi, kteří by měli problém se do vzdálenější nemocnice dopravit, doveze do specializovaného centra zdravotnická dopravní služba. Změny ve vzdělávání lékařů podle něj umožní, že se budou moci mladí školit i v nemocnicích, kde nebude nejsložitější operativa.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}