Aktual.: 22.03.2026 04:16
Washington – Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na dnešek SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu na úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. Podle agentury Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců.
Šéf Bílého domu čelí s prudkým růstem cen ropy a zemního plynu sílícímu na tlaku na zajištění bezpečné plavby klíčovou námořní trasou, kudy před nynější válkou v Perském zálivu procházela zhruba pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se provoz v této úžině od začátku března prakticky zastavil.
„Pokud Írán do 48 hodin od tohoto okamžiku plně a bez výhrůžek neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy udeří a srovnají se zemí jeho různé elektrárny, počínaje tou největší,“ uvedl Trump na síti Truth Social v příspěvku prokládaném velkými písmeny, který podle AP zveřejnil během svého víkendového pobytu na Floridě.
Mezi největší íránské elektrárny patří podle údajů Reuters čerpaných z průmyslových a energetických databází elektrárna Damávand na východním předměští Teheránu o výkonu 2868 megawattů, elektrárna Kerman na jihovýchodě země (1910 MW) a parní elektrárna Ramín v jižní provincii Chúzestán (1890 MW). Jediná íránská jaderná elektrárna v Búšehru na pobřeží Perského zálivu má výkon přibližně 1000 MW.
Mluvčí íránské armády reagoval na Trumpovo ultimátum prohlášením, že pokud Spojené státy zaútočí na íránskou palivovou a energetickou infrastrukturu, Írán se při svých odvetných úderech zaměří na veškerou energetickou, informačně-technologickou a odsolovací infrastrukturu, která „patří Spojeným státům a režimu v regionu“. Neupřesnil přitom, jaký „režim“ má na mysli.
Teherán a jeho spojenci začali v odvetě za americko-izraelské údery, zahájené 28. února, útočit hlavně drony a balistickými střelami nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle a zejména na ropnou a plynárenskou infrastrukturu v okolních arabských zemích. Kvůli íránským hrozbám a několika útokům na tankery v oblasti se také téměř zastavila lodní doprava právě v Hormuzském průlivu.
Britská vojenská námořní služba (UKMTO) v noci na dnešek oznámila, že obdržela zprávu o výbuchu neznámého projektilu v těsné blízkosti nákladní lodi plující 15 námořních mil (27 kilometrů) severně od přístavu Šardžá ve Spojených arabských emirátech, tedy nedaleko Hormuzského průlivu. Posádka plavidla je po incidentu podle UKMTO v pořádku.
Podle Reuters představuje Trumpovo sobotní ultimátum další prezidentův dramatický obrat ve více než tři týdny trvajícím konfliktu. Trump jen o den dříve uvedl, že Spojené státy mají ve válce proti Íránu blízko k dosažení všech svých cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. V pátečním příspěvku také napsal, že Hormuzský průliv mají střežit ty země, které ho používají, což Spojené státy podle jeho mínění nejsou.
Trump v uplynulých dnech také žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v průlivu evropské členské státy NATO a další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.
Trump myšlenku likvidace íránské elektrické sítě nadnesl už dříve, ačkoli ji zároveň bagatelizoval, připomněl Reuters. „Mohli bychom za jedinou hodinu vyřadit z provozu jejich elektrické kapacity a jim by trvalo dalších 25 let je obnovit,“ řekl Trump 11. března novinářům. „V ideálním případě to tedy neuděláme,“ dodal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
