Aktual.: 13.08.2025 19:48
Washington – Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin po pátečním summitu obou lídrů na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Šéf Bílého domu tyto důsledky neupřesnil, píše agentura AP. Novinářům řekl, že pokud se schůzka s jeho ruským protějškem vydaří, rád by nedlouho poté uspořádal další, které by se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západ by měl dál zpřísnit sankce a další hospodářská opatření vůči Rusku, pokud Putin na summitu s Trumpem nebude souhlasit s příměřím ve válce na Ukrajině. Ve společném prohlášení po jednání takzvané koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu v obraně proti ruské agresi, to uvedly Německo, Británie a Francie.
Dnešní videokonferenci s evropskými politiky včetně Zelenského hodnotil jako velmi dobrou. „Měli jsme velmi dobrý rozhovor. Byl na lince. Prezident Zelenskyj byl na lince. Ohodnotil bych to desítkou, velmi přátelské,“ řekl Trump.
Bez příměří musí následovat sankce vůči Rusku, uvedli Merz, Starmer a Macron
Západ by měl dál zpřísnit sankce a další hospodářská opatření vůči Rusku, pokud prezident Vladimir Putin na pátečním summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce nebude souhlasit s příměřím ve válce na Ukrajině. Ve společném prohlášení po jednání takzvané koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu v obraně proti ruské agresi, to uvedly Německo, Británie a Francie. Ukrajina podle nich musí také dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní záruky.
„Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří jednání koalice ochotných spolupředsedali. Pokud Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.
Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí.
„Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost,“ uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru „aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce“.
Trojice zemí také odmítla jakékoli omezení kapacity ukrajinských ozbrojených sil a jejich spolupráci s jinými státy. „Rusko nemůže dostat právo veta vůči ukrajinské cestě do EU a NATO,“ uvedli Merz, Starmer a Macron.
Videokonference takzvané koalice ochotných byla dnes třetí virtuální schůzkou, kterou zorganizoval německý kancléř Friedrich Merz. Na té první se radili evropští politici a představitelé EU a NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o postoji k válce na Ukrajině a cestě k jejímu ukončení. Na druhé schůzce tento postoj přednesli americkému prezidentovi Trumpovi a viceprezidentovi Vanceovi.
Následné třetí schůzky koalice ochotných se zúčastnil i český premiér Petr Fiala. Český ministerský předseda po jednání ocenil koordinaci postojů s Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil viceprezident USA Vance. „Jsem rád, že máme v rámci koalice ochotných jednoznačnou shodu, jak dále postupovat,“ řekl Fiala s ohledem na páteční americko-ruský summit.
