Komerční prezentace Aktual.: 4.03.2025 21:17
Washington/Kyjev/Brusel/Moskva/Praha – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve zřejmé snaze napravit po páteční roztržce vztahy se svým americkým protějškem dnes uvedl, že je připraven pod silným vedením prezidenta Donalda Trumpa pracovat na dosažení trvalého míru ve válce s Ruskem. Za politováníhodné přitom označil, že jeho páteční schůzka s Trumpem v Bílém domě nedopadla, jak měla. Svůj vstřícný příspěvek na sociální síti X zveřejnil poté, co Trump v pondělí podle amerických médií nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Rusko označilo zprávy o přerušení americké vojenské pomoci Kyjevu za nejlepší příspěvek k míru, zatímco Evropská komise (EK) představila plán, který má umožnit získat až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti i na okamžitou pomoc Ruskem napadené zemi.
O Trumpově rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině informovala v noci na dnešek americká média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru. Prezident podle zdrojů médií nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny.
„Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli trvalého míru,“ napsal dnes odpoledne Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X. Ujistil, že „nikdo z nás nechce nekonečnou válku“ a že „nikdo nechce mír více než Ukrajinci“. Jako první krok na cestě k míru navrhl propustit válečné zajatce a zavést příměří ve vzduchu i na moři, které by obsahovalo například zákaz používání raket, dronů dlouhého dosahu nebo bombardování energetické a civilní infrastruktury.
USA jsou nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení Ukrajině, která se již přes tři roky brání ruské invazi. Trump od svého lednového nástupu do funkce usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Ukrajině dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora. Zelenskému vyčítá, že neusiluje o ukončení války a není dostatečně vděčný za americkou podporu. Spor se vyhrotil v pátek při jednání obou politiků v Bílém domě, po němž sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Zelenskyj dnes dal najevo, že Ukrajinci si „opravdu moc váží toho, co Spojené státy udělaly, aby Ukrajině pomohly zachovat si suverenitu a nezávislost“.
Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje dnes večer napsala, že Washington a Kyjev se chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách. Trump prý dohodu oznámí v projevu, se kterým vystoupí v noci na středu SEČ v Kongresu.
Kreml označil americké pozastavení pomoci Kyjevu za nejlepší příspěvek k míru. „Pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova ovšem nelze předpovědět, zda po zastavení dodávek amerických zbraní bude Zelenskyj ochoten začít vyjednávat.
Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině v plném rozsahu na příkaz prezidenta Vladimira Putina 24. února 2022 svým vpádem do sousední země.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila plán, který by měl zpřístupnit až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a na okamžitou pomoc Ukrajině. Součástí programu na znovuvyzbrojení Evropy je mimo jiné návrh na uvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur (3,8 bilionu Kč). Unijní exekutiva rovněž navrhla, aby země EU mohly na obranné účely využívat i prostředky, které dostávají z rozpočtu EU v rámci kohezních fondů.
„Evropa je připravena převzít svou odpovědnost… Toto je okamžik pro Evropu. A my jsme připraveni vykročit,“ uvedla von der Leyenová.
Německá ministryně zahraničí Annalena Barbocková vyzvala ke zvýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině a přivítala plán Evropské komise. Británie vytrvá ve své vojenské pomoci Ukrajině, uvedl mluvčí vlády v Londýně. Francouzský premiér François Bayrou v reakci na zprávy o zmrazení americké vojenské pomoci Ukrajině řekl, že to znamená, že USA napadenou zemi opouštějí a nechávají zvítězit agresora, tedy Rusko. Podle Bayroua je nyní odpovědností Evropy, aby co nejrychleji a nejúčinněji výpadek dodávek amerických zbraní pro Ukrajinu nahradila.
Naopak z Budapešti zaznělo, že maďarská vláda sdílí americký postoj.
Polský premiér Donald Tusk na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil, že americké dodávky na Ukrajinu byly skutečně přerušeny. Podle mluvčího polského ministerstva zahraničí Pawla Wrońského rozhodl Trump o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině bez konzultace se spojenci. „Je to velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná,“ uvedl mluvčí.
Na rozhodnutí pozastavit americkou vojenskou pomoc napadené Ukrajině reagovali i čeští politici. Ukazuje to na naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl dnes na síti X premiér Petr Fiala. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je rozhodnutí USA dalším důkazem, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy. Lídři vládní koalice a Pirátů hodnotí Trumpovo rozhodnutí jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že skutečné řešení války na Ukrajině není v posílání dalších zbraní, ale v diplomacii. Rusko podle něho je a zůstane agresorem, který konflikt rozpoutal. Je však třeba hledat způsoby, jak válku zastavit. Na urychlené zahájení mírových jednání apeluje i SPD.
Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje v Trumpově administrativě uvedla, že USA ve snaze o obnovu vztahů s Moskvou připravují plán, který by mohl zmírnit sankce uvalené na Rusko. Podle stanice CNN zvažují USA také omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Pentagon zároveň podle agentury Bloomberg popřel zprávy, podle nichž ministr obrany Hegseth nařídil armádnímu velitelství, aby zastavilo americké útočné kybernetické operace proti Rusku.
