Aktual.: 16.03.2026 18:57
Washington/Londýn/Berlín – Hormuzský průliv se podaří otevřít velmi brzy, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. Řekl to dnes podle agentury Reuters v Bílém domě, kde znovu vyzval země světa k pomoci s otevřením klíčové dopravní cesty, kterou za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy, ale nyní ji Írán blokuje. Trump také zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí naživu.
Trump se domnívá, že by státy světa měly USA s otevřením Hormuzského průlivu „pomoci radostně“. „Některé (země) jsou z toho velmi nadšené a některé ne. Jsou mezi nimi i země, kterým jsme pomáhali po mnoho, mnoho let,“ řekl v Bílém domě s tím, že míra nadšení je pro něj důležitá.
Některé státy americkému prezidentovi podle jeho slov řekly, že jsou na cestě, nesdělil však jaké. V pozdějším vystoupení mluvil o tom, že by s otevřením průlivu mohla pomoci Francie, s jejímž prezidentem Emmanuelem Macronem v neděli mluvil, a zapojit by se mohla Británie. Jména států, které jsou ochotny USA pomoci, oznámí podle Trumpa šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Část spojenců už účast na takové misi vyloučila. Učinily tak například Španělsko, Itálie nebo Německo, podle jehož kancléře Friedricha Merze není íránská válka záležitostí Severoatlantické aliance, s níž USA ani Izrael akci dopředu nekonzultovaly.
Trump dnes také poznamenal, že si není jistý, jestli Írán v Hormuzském průlivu položil miny.
Dále uvedl, že americké útoky na blízkovýchodní zemi se zaměřily především na vojenské a obchodní cíle, zasáhly přes 7000 cílů a zničily 30 minonosek. Dnes podle něj zasáhly i tři zařízení na výrobu raket a dronů.
Trump dále podotkl, že se Teherán chce dohodnout, Spojené státy ale neznají jeho lídry. Není podle něj ani jasné, jestli duchovní vůdce Chameneí, zvolený po zabití svého předchůdce a zároveň otce Alího Chameneího, je vůbec naživu, nebo ne.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth v pátek řekl, že nově vybraný íránský vůdce byl zraněn a pravděpodobně znetvořen. Rusko dnes odmítlo komentovat zprávu kuvajtského serveru Al-Džarida, podle kterého se Modžtaba Chameneí nyní léčí v Moskvě.
Starmer: Na otevření Hormuzského průlivu pracujeme se spojenci, nejde o misi NATO
Británie pracuje se spojenci na plánu otevření Hormuzského průlivu, uvedl dnes její premiér Keir Starmer. Dodal však, že snahy o jeho otevření nebudou misí NATO. Reagoval tak na slova prezidenta Trumpa, že Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Přesto Starmer zdůraznil, že jeho vztahy s Trumpem zůstávají dobré. Podle Starmera se Británie nenechá zatáhnout do války s Íránem.
„Spolupracujeme se spojenci na vypracování plánu pro Hormuzský průliv, abychom zajistili obnovení lodní dopravy. Chci jasně říci, že to nebude a nikdy to nemělo být misí NATO,“ řekl Starmer s tím, že se spojenci pracují na co nejrychlejší obnově plavby v Hormuzském průlivu, aby se zmírnily ekonomické dopady výpadků dodávek ropy. Na otevření Hormuzského průlivu pracuje Británie podle Starmera s evropskými spojenci, USA a zeměmi Perského zálivu.
Labouristický britský premiér také oznámil pomoc nejzranitelnějším domácnostem, které jsou závislé na topném oleji, ve výši 53 milionů liber (necelých 1,5 miliardy korun). Zdůraznil, že nedovolí energetickým společnostem profitovat z těžké situace lidí.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen k situaci řekl, že Dánsko bude o možné pomoci při otevření průlivu jednat. „Jako malá země, kterou jsme, ale jako velký námořní národ, musíme této otázce zůstat otevřeni,“ řekl Rasmussen novinářům před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu. „Dánsko je námořní národ a máme ve všech ohledech zájem na tom, aby byl průliv otevřen,“ dodal.
EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený, uvedla Kallasová
Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby Hormuzský průliv zůstal otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
„Je v našem zájmu udržet Hormuzský průliv otevřený, a proto také jednáme o tom, co v tomto ohledu můžeme udělat z evropské strany,“ řekla Kallasová novinářům.
Merz: Berlín se nebude vojensky podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu
Německo se nebude vojensky podílet na zajištění bezpečné plavby přes Hormuzský průliv. Na tiskové konferenci po jednání s nizozemským premiérem Robem Jettenem to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Dodal, že íránská válka není záležitostí Severoatlantické aliance. Spojené státy a Izrael podle něj před útokem na Írán z konce února s NATO akci nekonzultovaly.
„NATO je obranná aliance, není to intervenční aliance,“ řekl Merz. Zdůraznil přitom, že Německo sdílí cíle americko-izraelské války proti Íránu. USA a Izrael deklarovaly, že cílem války proti Íránu je zabránit zemi v rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket.
V konečném důsledku by měla být podle Merze současná teokratická vláda v Teheránu nahrazena „demokraticky legitimovanou vládou“. Dodal ale, že se to dozajista nepodaří bombami, ale bude třeba zapojit diplomacii. Německo se podle Merze nabídlo jako prostředník. „Region nesmí sklouznout do věčné války,“ řekl také kancléř.
Tokio zvažuje, jak na Blízkém východě zabezpečit lodě spojené s Japonskem
Japonsko podle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jaké kroky může podniknout, aby na Blízkém východě zajistilo bezpečnost lodí a posádek spojených s Japonskem. Dnes to napsala agentura Kjódó. Takaičiová se tak vyjádřila v souvislosti s údery Izraele a USA proti Íránu, který provádí odvetné útoky a snaží se blokovat Hormuzský průliv.
Prezident Trump v sobotu na své sociální síti Truth Social napsal, že státy využívající zmíněnou úžinu se musejí postarat o bezpečnost dopravy v ní a že jim v tom Spojené státy pomohou. Trump také uvedl, že doufá, že své válečné lodě do regionu vypraví Čína, Francie, Jižní Korea, Británie nebo právě Japonsko, aby zajistily dodávky ropy.
Na dotaz opozice, jestli Japonsko nasadí plavidla ozbrojených sil (SDF), Takaičiová odpověděla, že je těžké odpovědět na hypotetickou otázku, protože Spojené státy o to dosud nepožádaly. Vláda ale podle ní zvažuje „nezbytné reakce“. Premiérka zároveň uvedla, že Trumpovi svůj názor na situaci na Blízkém východě sdělí při schůzce s ním ve Washingtonu 19. března.
Ministr obrany Šindžiró Koizumi k tomu dodal, že kabinet nyní nemá v plánu vyslat ozbrojené síly na Blízký východ, odkud Japonsko dováží více než 90 procent své ropy a 11 procent svého zkapalněného zemního plynu. Ministr svému americkému protějšku Petu Hegsethovi v nedělním telefonickém hovoru řekl, že pro Japonsko a mezinárodní společenství je mimořádně důležité udržovat mír a stabilitu na Blízkém východě, včetně Hormuzského průlivu, a že Tokio bude komunikovat s příslušnými zeměmi i USA.
Akce japonských ozbrojených sil v zahraničí omezuje japonská pacifistická ústava, vláda však může lodím SDF nařídit, aby doprovázely plavidla spojená s Japonskem při operacích námořní bezpečnosti, které povolují použití zbraní k obranným účelům. Vláda rozšířila roli SDF v zahraničí prostřednictvím bezpečnostní legislativy v roce 2016, vysílaní jednotek do oblastí, kde by se mohly zaplést do bojů, je ale podle Kjódó kontroverzní.
Jižní Korea jako další z Trumpem zmíněných zemí v neděli uvedla, že bude v úzkém spojení s USA a že rozhodnutí učiní po důkladném prověření.
Reuters: Čína kvůli situaci v Hormuzském průlivu komunikuje se všemi stranami
Čína kvůli situaci v Hormuzském průlivu komunikuje se všemi stranami a znovu vyzývá k uklidnění konfliktu na Blízkém východě. S odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí to dnes napsala agentura Reuters. Írán se kvůli útokům Izraele a USA na své území, které začaly na konci února a které Teherán opětuje, snaží úžinu blokovat. Trump kvůli tomu v noci na dnešek uvedl, že k otevření vodní cesty musí přispět také Čína, jinak by mohl odložit schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na přelomu března a dubna.
„Jsme v kontaktu se všemi stranami ohledně současné situace a jsme odhodláni usilovat o uklidnění situace,“ odpověděl mluvčí ministerstva Lin Ťien na otázku, zda Čína dostala od Trumpa žádost o pomoc při zajištění bezpečnosti průlivu. Dodal, že Čína znovu vyzvala všechny aktéry, aby okamžitě zastavili boje, a tím zabránili eskalaci a širším ekonomickým dopadům.
Trump chce znát postoj Pekingu před setkáním se Sim, které se má uskutečnit mezi 31. březnem a 2. dubnem. Mluvčí Lin k tomu řekl, že diplomacie na nejvyšší státní úrovni má pro čínsko-americké vztahy nenahraditelnou roli a že obě strany jsou ohledně Trumpovy návštěvy v kontaktu.
Peking také naznačil, že do země bude mít povolen vstup americký ministr zahraničí Marco Rubio, který má Trumpa na cestě do Pekingu doprovázet, a to navzdory sankcím uvaleným v roce 2020 kvůli jeho výrokům o Hongkongu a oblasti Sin Ťiang, když byl ještě senátorem.
Čína po protestech v Hongkongu přijala v roce 2020 zákon o národní bezpečnosti, kvůli němuž musely ukončit činnost desítky skupin občanské společnosti. Prezident Si v roce 2016 vyzval k „počínštění“ jednotlivých náboženství, čímž zahájil kampaň zaměřenou na Si Ťiang, kde žije přes 11 milionů Ujgurů a příslušníků dalších muslimských menšin.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
