Aktual.: 28.01.2025 15:13
Washington – Americký prezident Donald Trump v prvním týdnu svého druhého funkčního období spustil rozsáhlé změny v imigračním systému Spojených států ve snaze naplňovat sliby kolem ústředního tématu své politické kariéry. Vydal sérii exekutivních příkazů a zastavil mnohé programy, které umožňovaly cizincům přijít do USA. Některé jeho kroky jsou napadány u soudů a jeho sliby o masových deportacích bude velmi těžké naplnit bez dodatečných prostředků vyčleněných Kongresem, uvádí americká média.
Podle komentátorů byl Trumpův tým na převzetí imigrační agendy výrazně lépe připraven než před osmi lety, kdy současná hlava státu zahajovala svůj první mandát. Reportér deníku The New York Times Hamed Aleaziz, který se na toto téma specializuje, připomenul, že první Trumpova administrativa imigrační restrikce zaváděla postupně. Po inauguraci staronového prezidenta minulé pondělí ale změny přišly do několika hodin.
„Mně se zdá, že prezident Trump v zásadě nacpal čtyři roky (imigrační) politiky do jednoho dne,“ shrnul vývoj v podcastu The Daily.
Trump podle agentury AP podepsal po návratu do Bílého domu deset exekutivních příkazů spojených s imigrací. Jeho intervence mají za cíl potlačit nelegální překračování americko-mexické hranice i formy imigrace, které byly dosud považovány za legální. Prezident mimo jiné zastavil desítky let fungující program pro přijímání uprchlíků nebo programy dočasné ochrany pro lidi z vybraných zemí včetně Ukrajiny, které zavedla administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Také chce zastavit automatické přidělování amerického občanství lidem narozeným na americké půdě, které pramení z dosavadního výkladu ústavy USA.
Pokud jde o dění na jižní hranici země, která bývá nejsledovanějším aspektem imigrační agendy, i zde přišly zásadní změny. Trumpova administrativa ukončila používání aplikace spuštěné za Bidenova úřadování, která umožnila statisícům migrantů zkontaktovat imigrační úřady bez vstupu do USA. Vláda také začala k deportacím lidí bez povolení k pobytu využívat vojenská letadla, což vedlo k víkendové roztržce s Kolumbií.
„Prezident Donald Trump zaplavil národní imigrační systém tolika změnami, aby vyvolal okamžité dopady podél hranice a napříč americkými městy,“ napsal web Politico. Součástí nového politického kurzu jsou podobně jako v jiných oblastech i personální opatření, Trumpova administrativa propustila činitele dohlížející na systém imigračních soudů.
Okamžité dopady jsou patrné ve fungování Úřadu pro imigraci a cla (ICE), který vymáhá imigrační zákony uvnitř USA. Agentura spustila „vysoce medializované“ zásahy v některých městech, píše AP, a v uplynulých dnech zatýkala lidi podezřelé z porušení imigračních zákonů více než dvojnásobným tempem oproti průměru z konce Bidenova úřadování.
Mezi čtvrtkem a pondělkem zatkla v průměru 710 lidí denně. Pokud by toto tempo vydrželo nebo ještě narostlo, znamenalo by to pro ICE překonání rekordu z roku 2013, kdy na den připadalo zatčení 636 podezřelých.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že razantní protiimigrační opatření mají podporu americké veřejnosti. Američany nespokojené s fungováním imigračního systému nebo nelegálními příchody přes jižní hranici při tom Trump oslovuje už od své prezidentské kampaně zahájené v roce 2015, která začala slovy o zločincích přicházejících z Mexika. Svou rétoriku Trump od té doby ještě vystupňoval, zatímco počet cizinců pobývajících v USA bez povolení podle odhadů vystoupal na zhruba 11 milionů.
Problémy s imigrací nabraly na intenzitě za Bidenova úřadování. Počty lidí zachycených po příchodu z Mexika mimo hraniční přechody vzrostly až na rekordních 250.000, na což systém podle expertů není stavěný. Bidenova vláda v některých ohledech navázala na protiimigrační opatření z prvního Trumpova mandátu a prosazovala kombinaci restrikcí a programů, které umožňovaly za jistých okolností emigrovat do USA. Příliv migrantů na jižní hranici loni dramaticky klesl v důsledku Bidenových intervencí i přitvrzení na straně mexických úřadů.
Trump v kampani obviňoval Bidenovu administrativu z „politiky otevřených hranic“ a slíbil „uzavřít hranici“ s Mexikem a zahájit bezprecedentní deportace. Jak ale uvádí AP, „hodně z toho, co Trump bude moci udělat, se bude odvíjet od peněz“. Na posílení ochrany hranice i vyhošťování milionů lidí potřebuje vláda dodatečné finance, o jejichž uvolnění Kongres teprve jedná. Trump by se zároveň mohl pokusit využít prostředky určené na obranu skrze nástroj krizového stavu.
Otazníky se vznáší i nad dalšími aspekty, včetně toho, zda se armáda do imigrační politiky zapojí nad rámec podpůrných funkcí, které vykonávala už pod Trumpovými předchůdci. Takovéto i jiné kroky mohou narazit u federálních soudů, což už minulý týden nastalo v případě nařízení o omezení automatického práva na občanství. Soudní stížnosti čelí také rozhodnutí o rozšíření pravomoci ICE deportovat imigranty bez slyšení před imigračním soudcem.
Podle Politico nicméně už nyní Trumpova opatření „dramaticky“ změnila zacházení s imigranty v USA. Představitelé nové administrativy například označují za zločince každého, kdo na americké půdě pobývá bez povolení nebo na ni vstoupil mezi hraničními přechody, jakkoli federální zákony stále obsahují právo pro kohokoli žádat v USA o azyl.
Nejasné hranice mezi legální a nelegální imigrací ilustroval víkendový rozhovor na televizi ABC News, která se ptala Trumpova zmocněnce pro ochranu hranic Toma Homana, jak teď mají potenciální žadatelé o azyl postupovat. „Jděte na ambasádu, jděte na hraniční přechod. Udělejte to legálním způsobem,“ odpověděl Homan, zatímco administrativa rušila dřívější legální způsoby pro imigraci do USA.
