Trumpova cla by v Evropě dolehla na auta, léky, luxus i na energetické firmy

Trump o víkendu pohrozil, že od února zavede dodatečné desetiprocentní clo na dovoz z osmi evropských zemí – z Británie, Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a Finska. Tyto státy se podle něj stavějí proti jeho snaze získat Grónsko, a proto se rozhodl vystupňovat na ně tlak. Pokud se záležitost nevyřeší ani do června, chce Trump clo zvýšit až na 25 procent.

„Pokud skutečně dojde k zavedení cel — a samozřejmě bude záležet na tom, jak se vyvine geopolitická situace —, pak budou nejvíce zasaženy sektory chemického průmyslu, průmyslové výroby a automobilového sektoru, což se přímo promítne do růstu německé ekonomiky,“ řekl hlavní ekonom společnosti Jefferies Mohit Kumar, který se zaměřuje na Evropu. Německo bylo přitom považováno za motor evropské ekonomiky.

Za mimořádně zranitelný je v Evropě považován automobilový sektor, na který už loni dolehla Trumpova obchodní politika. Výroba aut podléhá vysoké míře globalizace dodavatelských řetězců a silné závislosti na výrobních kapacitách napříč Severní Amerikou. Z osmi evropských zemí, kterým Trump v souvislosti s Grónskem pohrozil cly, má podle statistického úřadu Eurostat zdaleka největší obchodní přebytek se Spojenými státy Německo. Po něm je to Francie a pak Británie.

Akcie německých automobilek Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz dnes odpoledne odepisovaly od tří do čtyř procent. Akcie italsko-americké automobilky Stellantis pak na burze v Miláně ztrácely přes dvě procenta.

Grónsko je autonomní součástí Dánského království, ale Trump tvrdí, že Spojené státy ostrov potřebují kvůli zajištění své vlastní bezpečnosti. Hrozba dalších cel vyvolala nervozitu mezi průmyslovými sektory a podniky v celé severozápadní Evropě. Trump totiž už loni začal zavádět cla na dovoz do USA prakticky ze všech zemí světa, i Evropská unie teď platí vyšší cla, než se na ni vztahovala do té doby.

Co se výrobců luxusního zboží týče, u nich se předpokládalo, že tolik zasaženy dodatečnými cly nebudou, protože tyto firmy jsou obvykle schopny přenášet vyšší náklady na spotřebitele. Analytici ale už loni varovali, že zavedení cel může vyústit v širší hospodářský útlum, a ten už by mohl mít negativní dopady i na ty nejbohatší zákazníky.

Francie, na kterou se Trump zaměřuje také, je domovem výrobců luxusního zboží LVMH a Kering. Akcie těchto podniků odpoledne odepisovaly na burze v Paříži přes tři procenta. Ztráty měly i další firmy se zaměřením na luxusní zboží, jako je švýcarský podnik Richemont, italský Brunello Cucinelli a britský Burberry.

Výraznému dopadu cel by mohl čelit farmaceutický sektor, protože léčiva a farmaceutické výrobky představují největší položku při exportu z EU do Spojených států. Podle údajů Eurostatu dosáhl vývoz farmaceutických výrobků z EU do USA v prvních třech čtvrtletích loňského roku 84,4 miliardy eur (2,1 bilionu Kč), a byl tak vyšší než vývoz strojů a strojních zařízení (68,3 miliardy eur) i vývoz organických chemikálií (66,3 miliardy eur) ve stejném období.

Mezi farmaceutickými podniky, kterých by se dodatečná cla dotkla, je dánská společnost Novo Nordisk, švýcarská firma Roche nebo francouzský výrobce Sanofi. Akcie všech těchto firem také oslabovaly. Akcie švýcarské farmaceutické společnosti Novartis dopoledne vykazovaly mírný růst, později ale také začaly oslabovat.

V energetickém sektoru by se Trumpova cla patrně dotkla firem v odvětví těžby ropy a plynu. Zasaženy by ale byly nepřímo, a to v důsledku faktorů, jako je slabší globální poptávka, nižší ceny ropy a zvýšené náklady v dodavatelských řetězcích. Na evropských burzách tak dnes oslabovaly akcie norské firmy Equinor, francouzské TotalEnergies a britských těžebních gigantů BP a Shell. Ztráty se pohybovaly přibližně od dvou do čtyř procent.

„Vítejte v roce 2026. Myslím, že to bude takový rok, o kterém budeme hodně mluvit v souvislosti s tím, co znamená, když Spojené státy nehrají s tradičními spojenci podle pravidel,“ řekl zakladatel a výkonný partner společnosti Tanto Capital Ozan Özkural. „Bude to mít dopad na ceny ropy, ceny komodit, akciové trhy, dluhopisové trhy i na soukromé úvěry. V podstatě na všechno,“ dodal.

Evropští političtí lídři v nadcházejících dnech povedou jednání o možné reakci na hrozbu dalších cel. Podle dostupných informací zvažují odvetná opatření i širší sankční politiku v hospodářské oblasti.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}