Komerční prezentace Aktual.: 20.01.2025 15:21
Londýn/Moskva – Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu nutí západní firmy přehodnotit svůj postoj k Rusku a odpovědět si na otázku, zda má teď smysl z Ruska odcházet. Napsala to dnes agentura Reuters. V Rusku stále působí stovky západních společností. V odchodu jim většinou brání nevýhodné podmínky, část firem ale setrvání v Rusku zdůvodňuje humanitárními důvody. Trump se vrací jako prezident Spojených států s příslibem, že ukončí válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.
Mnoho společností, včetně francouzské automobilky Renault, amerického řetězce restaurací rychlého občerstvení McDonald’s a nizozemského pivovaru Heineken, z Ruska odešlo krátce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. V souvislosti s odchodem ze země tyto podniky odepsaly velkou část investic a majetek prodaly s výraznou slevou, aby vyhověly přísným požadavkům ruské vlády.
Jiné firmy ale zůstaly. Výrobci potravin a hygienických produktů, jako je Procter & Gamble, Mondelez či PepsiCo, si přítomnost v Rusku udrželi právě s argumentem humanitárních důvodů. Italské bance UniCredit a rakouské Raiffeisen Bank International v Rusku váznou zisky, ke kterým se nemohou dostat. S odchodem z ruského trhu musí totiž souhlasit Moskva a odchod by byl vykoupen vysokými ztrátami.
Rusko loni v říjnu zpřísnilo podmínky, za kterých mohou západní firmy z Ruska odejít. Moskva má totiž zájem na tom, aby západní firmy v Rusku zůstaly. Rusko nyní požaduje, aby firmy při odchodu prodaly svůj majetek v Rusku minimálně se slevou 60 procent. Požaduje také tzv. dobrovolný příspěvek do ruského rozpočtu v objemu 35 procent z ceny transakce. Washington tento příspěvek označuje za daň z odchodu.
Agentura Reuters hovořila s 15 právníky, bankéři, poradci a obchodníky, kteří se podíleli na desítkách transakcí, kdy západní firmy odcházely z Ruska. Firmy, které v Rusku zůstávají, budou podle oslovených lidí teď pečlivě sledovat, co Trump udělá. A podle toho své plány upraví. Někteří z oslovených požádali o zachování anonymity, aby mohli o těchto věcech mluvit otevřeně.
„Trumpovo vítězství ve volbách přidává další vrstvu nejistoty pro nadnárodní společnosti, které působí v Rusku,“ řekl Ian Massey z globální poradenské společnosti S-RM, která se specializuje na rizikové oblasti podnikání. „Zatímco Kreml pokračuje ve zvyšování nákladů na odchod z ruského trhu, Trump může náklady na setrvání snížit, a tím vytvořit jakousi rovnováhu,“ dodal.
Ani zdaleka však není jasné, čeho může Trump ve svém druhém funkčním období dosáhnout. Jeho poradci nyní připouštějí, že vyřešení konfliktu na Ukrajině může zabrat i několik měsíců. Přesto už jen Trumpův příchod do Bílého domu by některým společnostem mohl poskytnout politické krytí, aby v Rusku zůstaly, zatímco jiné by mohly vyhlídky na případné zmírnění sankcí vidět jako příležitost k odchodu.
„Mohli bychom se dočkat zrušení některých sankcí, pokud bude nová administrativa schopna vyjednat urovnání konfliktu na Ukrajině,“ řekl Alan Kartashkin, který je partnerem ve společnosti Debevoise & Plimpton. To by podle něj mohlo uvolnit některá aktiva v cizím vlastnictví, která uvázla v Rusku, a vést k další vlně dohod, jež západním firmám umožní z Ruska odejít.
U firem, které se dosud zdráhaly z Ruska odejít, je pravděpodobnější, že teď budou dál vyčkávat, co se po Trumpově návratu do Bílého domu stane. Řekl to jeden z investorů se specializací na fúze a akvizice, který pracoval na desítkách obchodních transakcí. Podle dalšího člověka, který byl poradcem u více než 100 transakcí, kdy firmy odcházely z Ruska, může Trumpův návrat do prezidentského křesla způsobit, že ti, kdo chtěli přerušit vztahy s Ruskem, teď změní plány a rozhodnou se zůstat.
Alexej Jakovlev z odboru finanční politiky ruského ministerstva financí v prosinci agentuře Reuters řekl, že jednání o dohodách o odchodu z Ruska pokračují. Konkrétní firmy ale nejmenoval. „To je mimo naše chápání,“ odpověděl na otázku, zda Trumpův návrat může odchod firem pozastavit nebo zda může vést i k návratu některých společností.
Ruský prezident Vladimir Putin musí schválit každou transakci, jejíž hodnota přesahuje 50 miliard rublů (11,9 miliardy Kč). Vyšší nároky jsou kladeny i na kupující, kteří například musejí ukázat, jak by jejich selhání při nákupu konkrétní továrny mohlo vést k poklesu produkce. Vláda se tak snaží hlídat příjmy federálního rozpočtu.
