Dvodem zaveden poplatku je podle tureckch mdi snaha snit poet nvtvnk tto pamtky, kter se v roce 2020 z muzea stala meitou, co do n pivd mnohem vce lid.
Tureck ministerstvo kultury uvedlo, e nov opaten m zamezit pli velkmu potu nvtvnk a chrnit historickou a kulturn hodnotu chrmu, kter je od roku 1985 zapsn na seznamu svtovho kulturnho ddictv UNESCO. Ministerstvo dodalo, e zaveden poplatku je v souladu s plnem, kter po Ankae d organizace UNESCO. Ta u v roce 2020, kdy tureck prezident Recep Tayyip Erdogan z chrmu Hagia Sofia meitu udlal, vyjdila obavy ohledn pemny tto pamtky k modlitebnm elm.
Bhem muslimskch modliteb jsou toti v chrmu mimo jin kesansk mozaiky zakryt zvsy a na historick mramorov podlahy se pokldaj modlitebnmi kobereky, co oboj me podle nkterch expert tuto historickou pamtku pokodit. Kvli modlitbm bylo v chrmu umstno tak mnoho polic na boty.
Tto historick budov hroz obrovsk kody. Kdy byla Hagia Sofia muzeem, lid tam chodili s velkm respektem. Nyn je to tam jako o karnevalu, popsal u dve jeden z mstnch turistickch prvodc. U v roce 2022 napklad tureck sdruen historik umn upozornilo na nkter kody, napklad na dubovch dvech z 15. stolet. Tak nkter dladice star mramorov podlahy u doznaly pokozen.
Monumentln chrm Hagia Sofia byl nkolik stolet kesanskm kostelem, ne byl zmnn v meitu po dobyt Konstantinopole (dnenho Istanbulu) osmanskmi vojsky v roce 1453. Pro mnoh Turky tak byla pemna zpt na meitu i symbolem velikosti jejich nroda.
Po rozpadu osmansk e zakladatel modernho tureckho sttu Mustafa Kemal Atatrk v rmci sekulrnch reforem zmnil tento chrm od roku 1935 na muzeum. V roce 2020 ale prezident Erdogan podepsal dekret, jm z chrmu opt udlal meitu. Uinil tak pot, co tureck soud oznail rozhodnut ministersk rady z roku 1934 o zmn na muzeum za protiprvn.
