Aktual.: 27.05.2025 11:24
Praha – Svědek Jan Bareš, který na projektu Čapího hnízda působil jako technický zástupce investora, dnes u odvolacího Vrchního soudu v Praze zopakoval, že obžalovaný předseda hnutí ANO Andrej Babiš chtěl projekt původně prodat. Následně se ale rozhodl, že ho dá svým dětem. Druhá obžalovaná, nynější europoslankyně za ANO Jana Nagyová, pak podle Bareše přišla s tím, že pro projekt dotaci zajistí. Nagyová reagovala, že společnost Farma Čapí hnízdo podmínky pro získání dotace v dané době splňovala.
K soudu dnes dorazili oba obžalovaní, jednání před začátkem nekomentovali. Veřejné zasedání v kauze padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu Čapí hnízdo ve středních Čechách je tento týden nařízené do středy. Soudkyně Eva Brázdilová na začátku dnešního jednání řekla, že i kdyby tento týden soud dokončil dokazování, závěrečné návrhy a případné rozhodnutí by zazněly až v týdnu od 23. do 27. června.
Bareš, který působil v projektu jako zástupce investora, dnes znovu soudu popsal, že statek, který chtěl Babiš využívat k rekreaci, koupil v roce 2006. Ukázalo se však, že projekt není rentabilní, a tak se Babiš podle něj nejprve rozhodl, že bude objekt využívat pro akce Agrofertu a později, že bude k dispozici pro širokou veřejnost. Projekt ale nevypadal ekonomicky výhodně, a proto Babiš podle Bareše uvažoval o tom, že ho prodá. Pak se podle Bareše ale rozhodl, že ho daruje svým dětem.
Myšlenka na dotaci podle Bareše přišla současně s tím, když Babiš rozhodl, že se prodej zastaví. Nagyová podle něj uvedla že dotaci zajistí. Bareš také řekl, že podle jeho názoru projekt dotaci získat nemohl, protože nesplňoval podmínku dvouletého podnikání v cestovním ruchu. Potvrdil zároveň své předchozí vyjádření, že Babiš měl zájem o pokračování projektu bez ohledu na to, zda dotaci získá.
Projekt byl podle Bareše financován z úvěrů, za které ručil Agrofert. „Bylo to na rozhodnutí pana Babiše, že investuje 500 milionů do něčeho, co se nikdy nevrátí, ale byl to majetek pro děti,“ řekl Bareš s tím, že Babiše na ekonomickou nevýhodnost upozorňoval. Podle svých slov komunikoval pouze s Babišem, s jeho dětmi v souvislosti s realizací projektu v kontaktu nebyl.
Nagyová po výpovědi Bareše mimo jiné uvedla, že v dané době definice malého a středního podniku spočívala pouze v počtu zaměstnanců, propojení s jinými podniky v dané době při žádání o dotaci zohledňováno nebylo. Babiš se k Barešově výpovědi nejprve vyjádřit nechtěl, později ale odmítl, že by s Barešem všechno ohledně Čapího hnízda řešil. „Já jsem řídil Agrofert,“ prohlásil Babiš. Nesouhlasil také s tím, že by do projektu investoval stovky milionů korun.
Obžaloba tvrdí, že někdejší místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo Nagyová s pomocí Babiše vzbudila zdání, že firma splňuje jakožto malý a střední podnik podmínky pro padesátimilionovou dotaci. Europoslankyni viní žalobce z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše by podle něj soudy měly potrestat za pomoc k oběma trestným činům.
Městský soud ale dvakrát dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem. Vrchní soud se případem začal zabývat v pondělí, kdy odvolání přednesl státní zástupce. Požaduje, aby odvolací senát případ vrátil nižšímu soudu k novému projednání. Následně se k odvolání vyjádřili obhájci a také oba obžalovaní. Dnes má soud v plánu ještě výslech znalce Vítězslava Hálka, provede také řadu listinných důkazů.
Babiš kauzu v pondělí znovu označil za politicky motivovanou a absurdní. Zdůraznil, že společnost Farma Čapí hnízdo nikdy neobdržela evropské peníze, dotaci navíc před lety vrátila. Nagyová zopakovala, že při žádosti o dotaci nepostupovala nijak nezákonně a neměla potřebu cokoli zastírat.
