Aktual.: 21.11.2024 15:03
Karviná – Průmyslový developer Panattoni se poblíž bývalého Dolu Barbora a šikmého kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné chystá postavit průmyslový areál Panattoni Smart Park Karviná. Celková výše investic by mohla dosáhnout až 25 miliard korun, vzniknout by tam mohlo až 4500 pracovních míst. Stavba by měla začít v roce 2026. Novinářům to dnes v Karviné řekli zástupci společnosti Panattoni. S projektem nesouhlasí památkáři nebo spolek Stará Karviná, kterým vadí, že má areál vzniknout na místě historického jádra původní Karviné a území, jež je i cennou archeologickou lokalitou, zcela přetvořit.
Generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko Pavel Sovička řekl, že zóna se připravuje pro jakýkoliv moderní průmysl. „My připravíme veškerá povolení a pak se snažíme oslovovat investory, kteří se dívají po celé Evropě,“ řekl Sovička. Už dříve developer uzavřel smlouvu o budoucí koupi pozemků se společností Asental Zdeňka Bakaly.
Zóna podle představitelů Panattoni představuje velkou příležitost pro obyvatele Karviné, Havířova, Orlové a dalších okolních měst a obcí s potenciálem až 4500 míst. Sovička řekl, že 20 až 25 procent zaměstnanců jsou podle zkušeností u moderních průmyslů vysokoškolsky vzdělaní lidé. Z 25 miliard korun, což je podle ředitele konzervativní odhad investice, by samotná výstavba areálu přišla zhruba na polovinu. „Vidíme opravdu velký potenciál na to, aby celková investice nakonec byla ještě daleko větší,“ řekl Sovička.
Karvinsko je okresem s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v zemi, na konci října činila 8,3 procenta. Na jedno volné pracovní místo tam připadalo 10,5 uchazeče o práci.
„Karviná byla, všichni to víme, hornické město. Když stát ustoupil od fosilních paliv, Karviná prošla transformačním procesem, a pokud tady neuděláme něco moderního pro děti lidí, kteří pracovali v hornictví, tak se Karviná vylidní. Pro nás je průmyslová zóna jednoznačně přínosem,“ řekl náměstek karvinského primátora Vladimír Kolek (ANO).
Panattoni Smart Park Karviná má vzniknout na ploše zhruba 100 hektarů, která se nachází mezi bývalým Dolem Barbora, silnicí spojující Ostravu s Karvinou a kostelem, jenž je jedinou dochovanou stavbou ze staré Karviné. Chrám kvůli poddolování výrazně poklesl a naklonil se a jako šikmý kostel ho proslavila spisovatelka Karin Lednická.
Spolek Stará Karviná podal návrh na vyhlášení území krajinnou památkovou zónou. Předsedkyně spolku Tereza Ondruszová řekla ČTK, že nemají nic proti samotné průmyslové zóně, ale vadí jim zvolené místo. „Území, kde by se to mělo stavět, to je srdce staré Karviné,“ řekla předsedkyně.
V bezprostřední blízkosti na druhé straně silnice je podle ní vhodnější plocha o velikosti 129 hektarů. „Je zrevitalizovaná, jsou to bývalé kolonie, je tam lepší dopravní obslužnost, není to tak členitý terén, je to stejný vlastník, ale není to úplně to jádro staré Karviné,“ řekla Ondruszová.
Ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Ostravě Michal Zezula řekl, že se jednoznačně jedná o historicky cenné území. „Je to území s archeologickými nálezy první kategorie, vymezené v místě jádra středověkého osídlení, na které navázalo v 19. a první polovině 20. století město Karviná,“ řekl Zezula.
Výzkumy provedené v poslední době podle něj ukazují, že jde o jedinečnou archeologickou lokalitu. „Nadzemní části zástavby tam sice z velké části zanikly, ale ty podpovrchové jsou dochovány, jak části zástavby, tak i většiny těžebních a dalších průmyslových areálů, a rozhodně je potřeba to při rozvojových plánech tohoto území zohlednit. Zaniklou Karvinou není možné vnímat jako brownfield bez limitů dalšího využití,“ řekl Zezula.
Sovička řekl, že proces povolování stavby zahrnuje archeologické průzkumy i prověření všeho, co je potřeba pro uskutečnění stavby. „My věříme tomu, že pokud takovýhle názor bude, bude potřeba zachránit určité části, nebo některým se vyhnout, tak to vyplyne právě v rámci povolování,“ řekl Sovička.
Ředitel Panattoni pro rozvoj Matěj Hejma řekl, že lokalita se dostala postupně do územního plánu Karviné, zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje a podařilo se ji zařadit i do strategicky významných investic, takže spadá pod liniový zákon. „Kromě toho, že tam jsou černé skládky a náletové dřeviny, tak ta lokalita je neprostupná,“ řekl Hejma. Panattoni v zóně plánuje pět hal. Ta nejbližší má být od šikmého kostela vzdálená 400 metrů a i díky zeleni a terénní vlně od něj nemá být vůbec vidět.
Zezula řekl, že v původním územním plánu byla vymezena ochranná zeleň a dopravní koridor, který měl kostel a Důl Barbora spojovat, což bylo změnou územního plánu změněno na plochu, kde je možné průmyslové využití. Připomínky podle něj zpracovatel neakceptoval, takže NPÚ podal žádost o přezkum zákonnosti změny územního plánu, jež se nyní řeší. „NPÚ využije všech zákonných možností k ochraně kulturně historických a archeologických hodnot tohoto území,“ řekl Zezula.
Kolek řekl, že první změna územního plánu byla schválena v roce 2006 a druhá změna se týkala jen malého kousku území, který doplnil celý areál. „Toto území je v územním plánu už od roku 2006 vedeno jako průmyslová zóna. Pro Moravskoslezský kraj je to velká příležitost, že tento projekt je po tolika letech představen, a myslím si, že se Karvinsko může tímto ekonomicky nastartovat,“ řekla hejtmanova náměstkyně Šárka Šimoňáková (ANO).
