Komerční prezentace Aktual.: 11.03.2025 18:03
Brusel – U společných půjček členských států EU na obranu je podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury důležitou otázkou, kdo by za takovou půjčku ručil. Stanjura to dnes uvedl v Bruselu po jednání unijních ministrů financí. Cílem Prahy je nezhoršit postavení České republiky, dodal ministr s tím, že vše bude potřeba posuzovat „případ od případu“. EU by při financování programů na posílení své obrany a vojenského průmyslu měla podle části českých europoslanců hledat zdroje i ve stávajícím rozpočtu. Někteří čeští europoslanci však nové výdaje na obranu odmítají.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden představila nový plán na přezbrojení Evropy nazvaný ReArm Europe. Ten by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.
Součástí plánu je i návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU, což by mělo členským zemím umožnit zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu. Plán předpokládá také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských zemí. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti nim a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla minulé úterý šéfka komise.
Česko podle Stanjury návrh na rozvolnění podporuje. „Nechceme měnit nová evropská fiskální pravidla, která platí necelý rok, takže je to cesta k tomu, abychom neztratili jako Evropané důvěru finančních trhů,“ uvedl český ministr.
Pokud jde o možné využití půjčky ve výši až 150 miliard eur, Česko by potřebovalo znát další detaily. „Je to určitě zajímavý nápad, ale bez toho, že budeme znát detailní informace, nejsme schopni odpovědět, zda by takový nástroj využívala i Česká republika,“ prohlásil Stanjura.
V posledních týdnech se rovněž hovoří o tom, že by do obrany měly jít i peníze z kohezních fondů prioritně určených k hospodářské či sociální podpoře. „Řeknu svůj soukromý názor, určitě to není možné v tomto programovacím období, my jsme velmi dobří v tom, jak čerpáme tyto peníze. Již nyní ale běží intenzivní debaty o příštím programovacím období a tam si myslím, že by to bylo velmi dobré a to bych určitě podpořil,“ uzavřel český ministr financí.
EU by na financování obrany měla podle europoslanců z ČR využít stávající zdroje
Evropská unie by při financování programů na posílení své obrany a vojenského průmyslu měla podle části českých europoslanců hledat zdroje i ve stávajícím rozpočtu. Na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mluvila o možnosti půjček na tuto oblast až ve výši 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). Někteří čeští europoslanci však nové výdaje na obranu odmítají.
Šéfka EK uvedla, že komise chce použít článek 122 Smlouvy o fungování Evropské unie pro financování posílení obrany států EU. Von der Leyenová mluvila o částce 150 miliard eur. „(Článek) 122 nám umožňuje získat peníze, půjčit je členským státům na investice do obrany,“ uvedla von der Leyenová. Zmínila také, že členské státy budou moci použít část nevyužitých kohezních fondů právě na obranu.
Podle europoslance za ODS Ondřeje Krutílka by EU měla využít své stávající zdroje. „Hledejme peníze, kde jsou, a případně si pak půjčujme, ale rozhodně by to neměla být ta první možnost,“ řekl novinářům Krutílek. Ten také připomněl návrh českého premiéra Petra Fialy, aby se na obranu použily nevyužité prostředky z plánu na obnovu po pandemii.
Podle europoslankyně za Piráty Markéty Gregorové by Evropská komise měla hledat prostředky v rámci stávajícího rozpočtu a přeskupit priority. „Rozpočet EU je již nyní napjatý,“ řekla novinářům. Podle ní se nyní mezi europoslanci mluví o úpravách výdajů na zemědělství, které patří k největším v unijním rozpočtu. Domnívá se také, že by Evropský parlament měl mít možnost efektivně kontrolovat, jak se s financemi na obranu nakládá.
„Evropská komise chce povolit stavidla zadlužování, a my z toho úplně nadšení nejsme,“ řekla ČTK europoslankyně za ANO Jaroslava Pokorná Jermanová. „Nadměrná výroba zbraní bude mít proinflační efekt na ekonomiku jednotlivých států,“ dodala europoslankyně, která podporuje posilování spolupráce uvnitř NATO. Posilování obranyschopnosti se má podle ní uskutečnit na úrovni jednotlivých států. Za správný krok považuje zapojení Evropské investiční banky do obranných projektů.
Plány komise odmítá europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Podle ní EU svými záměry popírá důvod svého vzniku, a sice „mírové soužití“. Svým plánem podle Konečné Evropská komise „zadluží několik generací dopředu“. Vyšší výdaje na obranu se podle ní mohou promítnou do zhoršení kvality školství, zdravotnictví či infrastruktury.
„Peníze nejsou to nejdůležitější,“ řekl novinářům europoslanec za Top 09 Luděk Niedermayer. Podle něj je nešťastné, že debata o posílení obranných schopností začala právě debatou o financích. Za zásadní považuje, aby EU měla „jasnou a srozumitelnou zahraniční politiku“ nebo aby podporovala společné projekty. „Vytváření protivzdušné obrany či elektronické obrany by bylo mnohem efektivnější na úrovni EU,“ uvedl Niedermayer.
Čeští europoslanci se staví opatrně k požadavkům, které zaznívají například z Francie, aby unijní státy výrazně preferovaly nákupy zbraní a vojenských technologií z Evropy. „Evropa musí posilovat nejen svou bezpečnost, ale také svou vojenskou průmyslovou bázi,“ řekl novinářům europoslanec Alexandr Vondra z ODS. Podle něj by si však příliš silnými požadavky mohla Evropa „svázat ruce“, protože některé druhy zbraní a technologií není schopna vyrobit. S tím, že státy EU se mají více zaměřit na rozvoj svého obranného průmyslu, souhlasí i Gregorová.
Za jeden z úspěšných projektů unijních zemí v oblasti obrany von der Leyenová dnes zmínila českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Unijní státy by tento postup mohly replikovat při společných nákupech. „Jedna země vede, další se přidají s většími objednávkami,“ uvedla von der Leyenová, podle které takový postup vede k posílení průmyslu a poklesu cen.
