Aktualizace: 4.05.2024 08:15
Praha – Účinnost přípravků proti škůdcům se snižuje, může za to omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin, upozornil Jan Kazda z Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Vzniká tak populace odolných škůdců a zemědělci musejí používat méně šetrné přípravky a jejich aplikaci opakovat, dodal. V Česku se i tak pesticidy využívají v menším množství, než je evropský průměr.
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v Česku v posledních letech klesá. Zatímco v roce 2018 byla víc než 11.711 tun, předloni se spotřebovalo 10.852 tun, vyplývá z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Čeští pěstitelé podle Kazdy používají pesticidy uvážlivě a volí šetrnější přípravky na ochranu rostlin než v minulém století.
„V současnosti se však tento pozitivní trend obrátil a naopak používáme méně šetrné neselektivní přípravky s nutností opakování aplikací, ve srovnání se stavem před třemi až pěti lety. Za to však nemohou pěstitelé, ale zákazy řady účinných látek na základě rozhodnutí orgánů EU,“ uvedl Kazda. I tak byla podle Organizace pro výživu a zemědělství v Česku v roce 2021 průměrná spotřeba pesticidů na zemědělské půdě 1,37 kilogramu na hektar, celoevropský průměr je přitom 1,75 kilogramu na hektar.
Většina účinných látek, které by se podle závazných pravidel integrované ochrany měla přednostně používat, je podle Kazdy v současnosti z administrativních důvodů nedostupná. „Insekticidní mořidla nebo selektivní insekticidy jsou převážně nahrazovány neselektivními pyretroidy, které u řady významných škůdců mají sníženou nebo žádnou účinnost,“ dodal.
Také podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové následkem omezování počtu účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin získávají škůdci velmi rychle rezistenci a účinnost povolených látek se snižuje. „Podle informací ze zemědělské praxe je problémem především omezování účinných insekticidů,“ dodala.
Unijní systém povolování pesticidů je postavený na principu předběžné opatrnosti a patří k nejpřísnějším na světě, uvedla Miluše Dvoržáková z asociace CropLife, která se zabývá udržitelností při ochraně plodin. „Je mnohem pravděpodobnější, že přípravek nebo účinná látka budou omezeny více, než to odpovídá reálným rizikům, než že budou tato rizika podceněna,“ podotkla. Účinné látky se navíc povolují na omezenou dobu.
Podle Kazdy se pěstitelé vzhledem k malé účinnosti přípravků zajímají o alternativní možnosti ochrany. “Existují prvky precizního zemědělství, které dokážou zefektivnit použité množství přípravků na ochranu rostlin,“ uvedl Lukáš Musil, obchodní ředitel společnosti Agdata, která poskytuje on-line systém pro řízení zemědělských podniků. Důležitým bodem pro využívání přípravků na ochranu rostlin jsou podle Musila predikční metody využívající především lokální údaje o počasí.
Nežádoucím důsledkem používání pesticidů je jejich přítomnost ve stopovém množství na ošetřených plodinách nebo v nich. Evropská unie proto stanovuje takzvané maximální limity reziduí, při jejichž překročení nesmí potravina na trh. Množství cizorodých látek v Česku kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která podle dat z předloňska zjistila překročení limitů u 25 z 1857 odebraných vzorků.
Příznivé podmínky pro výskyt škůdců vytvořilo v posledním týdnu výrazné oteplení, zvýšený výskyt je především u mšice na cukrovce, uvedl rostlinolékařský portál, který informuje o škůdcích rostlin a možnostech ochrany proti nim. „Jedná se o mšici makovou, která naletěla velmi časně a již nyní tvoří kolonie a způsobuje kroucení listů. Zvýšené výskyty mšic hrozí i v zelenině,“ uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Portál v posledním týdnu eviduje škodlivý výskyt mšice makové na více než 280 hektarech.
