Komerční prezentace Aktual.: 17.09.2024 17:10
Štrasburk – Velký počet europoslanců dnes ve Štrasburku vyzval k další podpoře Ukrajiny. Ta by podle nich měla dostat možnost zasahovat ruské území střelami, které bránící se zemi poskytují její západní partneři. Evropští zákonodárci volali také po navýšení finanční podpory Kyjevu a využití zisků ze zmrazených ruských prostředků k pomoci Ukrajině. Politici z nacionalistických či krajních stran naproti tomu v diskusi na plénu europarlamentu další dodávky peněz a zbraní Kyjevu odmítali a vyzývali k jednání o míru bez potřeby udržet celistvost země napadené a částečně okupované Ruskem.
Evropský parlament otevřel téma přeshraničních útoků západními střelami v době, kdy Kyjev o jejich povolení žádá své partnery v čele se Spojenými státy. Ty jsou pro bránící se zemi nejdůležitějším dodavatelem dalekonosných střel. Americký prezident Joe Biden minulý týden prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení. Podobný krok podporuje také část evropských zemí, především Británie.
„Je zjevné, že je výrazně vojensky ekonomičtější zasáhnout místo odpalu, než se snažit o protivzdušnou obranu,“ prohlásil na plénu německý člen nejpočetnější europarlamentní skupiny evropských lidovců Michael Gahler, který jménem své frakce vyzval k povolení odpalů z Ukrajiny do Ruska. Západ podle něj nedokáže dodat Ukrajině tolik protivzdušných systémů Patriot či Iris-T, aby mohla ochránit proti vzdušným útokům celé své území, a proto by měl povolit údery v Rusku.
Podobně se k situaci staví zástupci dalších skupin, od socialistů přes liberály po zelené. Většina z nich vyzývala ke zrušení restrikcí, ale také k navýšení finanční pomoci, již Evropská unie Kyjevu poskytuje. „Stateční Ukrajinci nebojují pouze za sebe, ale i za nás, za evropský mírový řád,“ uvedl rakouský liberál Helmut Brandstätter, který je jedním z vyjednavačů textu usnesení, jež budou europoslanci schvalovat ve čtvrtek.
Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis dnes na plénu EP vyčíslil, že EU a její členské státy od zahájení ruské agrese předloni v únoru poskytly Kyjevu finanční a vojenskou pomoc v celkové hodnotě 118 miliard eur (téměř tři biliony korun). Komise podle něj brzy předloží návrh na využití části zisků z ruských peněz zmrazených na základě unijních sankcí. Skupina vyspělých zemí G7 by od podzimu chtěla s využitím těchto výnosů poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard dolarů (více než 1,1 bilionu korun).
Část europoslanců dnes naopak opakovala své dlouhodobé výhrady k poskytování další pomoci Kyjevu.
„Neviděli jsme, že by se mír jakkoli přiblížil. Dosavadní snahy EU selhaly, toto je Evropa podporující válku a s tím musíme skončit,“ kritizoval plány na další posílání zbraní Ukrajině lídr poslanců maďarského vládního hnutí Fidesz Tamás Deutsch z nacionalistické frakce Patrioti pro Evropu. Stejně jako další politici z této skupiny a z krajní pravice a levice vyzval k okamžitému zahájení jednání o míru. Neřekl však, jak překonat rozpory mezi požadavky Ukrajiny a postojem Ruska. Zatímco Kyjev podmiňuje mírová jednání navrácením území dobytého Ruskem, Moskva to kategoricky odmítá.
