Komerční prezentace Aktual.: 26.08.2024 09:42
Praha – Ukrajina dostává desítky tisíc kusů munice měsíčně. Dohromady jí od ruské invaze v únoru 2022 Česká republika prostřednictvím vlastních muničních iniciativ i dalších projektů dodala dva miliony kusů velkorážové a 22 milionů kusů středorážové munice. Při zahájení porady českých velvyslanců v zahraničí to v Černínském paláci řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, dosud přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50.000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama ČR přispěla téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno 500.000 kusů munice.
Na českou muniční iniciativu podle Fialy dohlíží meziresortní komise. Od začátku je připravena možnost kontroly ze strany dárců, využilo ji například Dánsko, doplnil. Zmínil to zejména proto, že iniciativa byla terčem kritiky různých aktérů včetně opozice.
„Jak tržní ceny, tak úroveň utajení jsou zcela v souladu s tím, o jaké transakce se jedná, kdo má přímý zájem na jejich zmaření, na to nikdy nezapomínejme, a jaké bezpečnostní souvislosti a rizika pro osoby, které se toho účastní, jsou tady v sázce,“ dodal Fiala.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) minulý týden oznámila, že část příjmů ze zmrazeného ruského majetku v Evropské unii bude vynaložena na dodávky munice pro Ukrajinu, kterou pořídí Česko. Bude tak možné koupit další stovky tisíc kusů velkorážové munice. Konkrétní částku nesdělila.
Na využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv na okamžitou vojenskou podporu Ukrajiny se členské státy EU shodly v květnu. Celková výše těchto prostředků je 1,4 miliardy eur (zhruba 35 miliard korun), část z nich využije české ministerstvo obrany.
Fiala: Česko dokázalo podniknout kroky posilující bezpečnost a prosperitu
Česko dokázalo v řadě klíčových oblastí podniknout kroky, které výrazně posilují bezpečnost a prosperitu země. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl v projevu při zahájení porady českých velvyslanců v zahraničí v Černínském paláci. V českém zájmu je podle něj nadále jak mnohostra
Zastřešující priority české zahraniční politiky se za poslední rok podle premiéra nezměnily. Jsou jimi bezpečnost a prosperita. Nezměnila se ani povaha mezinárodních vztahů a rizika, která utváří jejich dynamiku. „Česká republika dokázala, a to i díky vám, v řadě klíčových oblastí podniknout kroky, které naši bezpečnost a naši prosperitu výrazným způsobem posilují,“ řekl k velvyslancům.
Na českých postojích se podle Fialy nic nemění. V zájmu je nadále mnohostranná podpora Ukrajině a zadržování agresora. „Neočekáváme nějakou výraznou změnu na bojišti, byť současné manévry ukrajinských sil na ruském území jsou určitou symbolickou změnou. Ale fakticky si musíme přiznat, že zásadní zlom v konfliktu teď očekávat nemůžeme,“ uvedl premiér. Stejně tak podle něj nelze počítat se zmírněním agresivity Kremlu.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle Fialy dál míří na strategickou i civilní infrastrukturu, porušuje konvence ve snaze demoralizovat soupeře. Jeho vůle bojovat a dobývat neslábne, řekl premiér. Moskva zároveň nepřestává rozsévat chaos a podkopávat veřejné mínění po celém světě.
„Spolu s našimi partnery se nevyhneme hlubší diskusi o tom, jak postupovat k zemím, kde už ruský vliv dosáhl takové úrovně, že ohrožuje nejen soulad v Evropské unii nebo Severoatlantické aliance, ale kde tímto svým způsobem ohrožuje i vlastní bezpečnost,“ řekl ministerský předseda. Přimlouvá se za maximálně realistický a pragmatický přístup.
„Vždy si pamatujme, že se musíme řídit konečným vlivem na zájmy České republiky, nikoli třeba nějakou naší aktuální frustrací, byť je pochopitelná a na místě. Naší odpovědí musí být proto promyšlené kroky, ne pouze symbolická gesta.
Širším smyslem pomoci Ukrajině podle Fialy je, aby země zůstala funkční a stabilní zemí, tam kde to jde. Aby její poválečná rekonstrukce byla co nejrychlejší a aby se postupně přibližovala evropským normám, což v budoucnu usnadní její začlenění do západních organizací.
