Komerční prezentace Aktual.: 14.01.2025 14:38
Kyjev – Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Rusko hlásí sestřelení téměř 200 ukrajinských dronů
Ukrajina v noci na dnešek masivně zaútočila na několik ruských regionů kombinací dronů a amerických střel ATACMS, informovala agentura Reuters s odvoláním na ruské telegramové kanály a proruské válečné bloggery. Protivzdušná obrana během uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS. Drony podle médií zasáhly průmyslové podniky a zařízení ve městech Engels, Saratov a Kazaň. Podle agentury Unian se jednalo o jeden z největších kombinovaných útoků Ukrajiny na Rusko od začátku války.
„Akce kyjevského režimu, podporované západními kurátory, nezůstanou bez odplaty,“ uvedlo ruské ministerstvo podle státní agentury. Ukrajina podle TASS napadla šesti raketami ATACMS, šesti střelami Storm Shadow a 31 drony objekty v Brjanské oblasti, kde podle zpráv médií z pondělní noci mohl být terčem závod na výrobu výbušnin či muniční sklad.
V ruském městě Engels, kde se nachází základna ruských strategických bombardérů, dron poškodil blíže neurčený průmyslový podnik, uvedl bez dalších podrobností gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin. Dodal, že výuka ve školách ve městech Engels a Saratov, které leží naproti sobě na opačných březích řeky Volhy, se bude konat distančně, tedy školy budou dnes kvůli přetrvávajícímu nebezpečí náletů dronů uzavřeny. Už minulý týden se přitom terčem útoku ukrajinských dronů stal podle Kyjeva ropný sklad v Engelsu, který zásobuje palivem právě tamní vojenské letiště. Busargin později připustil škody i na blíže neupřesněném průmyslovém podniku v Saratově. Zdůraznil, že nálety si nevyžádaly oběti a raněné.
„Saratov a Engels se dnes staly terčem rozsáhlého útoku bezpilotních letounů,“ napsal gubernátor na sociální síti. Protivzdušná obrana sestřelila „velký počet“ dronů, ty však poškodily „dva průmyslové podniky v Saratovu a Engelsu“. Poškozena může být saratovská rafinérie, dodal server BBC News s odvoláním na video zveřejněné na telegramu.
Na předměstí Kazaně po náletu dronů vzplála nádrž s plynem, ale požár hasiči již uhasili a nikdo nebyl zraněn, tvrdí regionální úřady v ruském Tatarstánu podle BBC. Dříve místní list Večernaja Kazaň napsal, že ukrajinský dron zasáhl nikoliv chemický závod Kazaňorgsintez, jak tvrdily četné ruské zdroje, ale pouze sklad zkapalněných plynů, nacházející se vedle chemičky.
V Saratovu, Kazani, Penze a Uljanovsku byla zavedena omezení letového provozu, tedy úřady dočasně uzavřely místní letiště.
Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na experty uvedla, že útok na Rusko z dnešní noci může být označen za největší od začátku války, a to jak z hlediska použitých prostředků, tak zasažených cílů.
Nejmenovaný zdroj z ukrajinské tajné služby SBU podle agentur Reuters a Unian uvedl, že dron zasáhl sklad raket, leteckých pum a takzvaných klouzavých bomb na základně ruského letectva v Engelsu, kde jsou umístěny strategické bombardéry Tu-95 a Tu-160. Útok podle zdroje rovněž způsobil rozsáhlý požár v Alexinském chemickém závodě v Tulské oblasti, v Saratovské rafinérii a chemické továrně v Brjanské oblasti.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do sousední země 24. února 2022. Vzdušné útoky na Ukrajinu podniká pomocí raket a dronů prakticky každý den.
Ukrajina hlásí zničení desítek ruských dronů, Pistorius je v Kyjevě
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes přicestoval do Kyjeva. S ukrajinskými představiteli bude jednat o další vojenské pomoci a o situaci na bojišti, uvedla agentura DPA. Ukrajina, která se již téměř tři roky brání agresi Ruska, čelila i v noci na dnešek náletům ruských dronů: 58 z 80 dronů protivzdušná obrana sestřelila, dalších 21 se zřítilo, aniž by zasáhly své cíle, oznámilo ukrajinské letectvo na sociální síti.
„Je pro mě důležité touto cestou ukázat, že nadále aktivně podporujeme Ukrajinu,“ řekl Pistorius německé tiskové agentuře v Kyjevě. „Je to signál, že Německo jako největší země NATO v Evropě stojí na straně Ukrajiny. Nikoliv samo, ale s mnoha dalšími spojenci,“ dodal.
O den dříve německý ministr jednal o další pomoci Ukrajině ve Varšavě se svými protějšky z Polska, Francie, Itálie a Británie, a to krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Německo chce společně se čtyřmi hlavními evropskými partnery více přispět k posílení ukrajinského zbrojního průmyslu, napsala DPA.
„Pokud jsou peníze, pokud jsou kapacity na výrobu zbraní, pak sama Ukrajina bude nejrychleji zásobovat své vlastní vojáky materiálem a zbraněmi,“ vysvětlil Pistorius v Polsku.
Cílem spolupráce je také posílit bezpečnost a připravenost Evropy, protože s Trumpem jako prezidentem není jasné, kam se věci vyvinou. Na Ukrajině panují obavy, že by Trump mohl drasticky omezit americkou pomoc, což by mohlo způsobit porážku Kyjeva. Nejistota ale panuje i ohledně další podpory ze strany Německa, které je největším evropským dárcem, vzhledem ke sporům v koalici a tomu, že otázka se stala tématem v předvolebním boji.
Pistorius během kampaně varoval před oslabením pomoci Ukrajině: „Pokud to uděláme zítra, pozítří by to byl konec Ukrajiny jako svobodné, suverénní, demokratické země. A kdo přijde na řadu jako další?“
Ukrajinské potřeby jsou při tom stále větší a větší. Rusko loni dobylo téměř 3600 kilometrů čtverečních ukrajinského území, největší ztráty – 610 kilometrů čtverečních – utrpěla Ukrajina v listopadu. Zároveň roste únava z války a stoupá počet dezercí, připomněla DPA s odvoláním na údaje ukrajinské generální prokuratury o více 22.000 případech dezerce v loňském roce a více než 62.000 případech nedovoleného vzdálení se od jednotky, což je násobně více než v předchozím roce.
