Aktual.: 1.01.2025 14:59
Kyjev/Moskva/Praha – Ukrajina dnes podle očekávání zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a Moldavska přes své území. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi ukrajinskou společností Naftohaz a ruským Gazpromem. Kyjev ukončení přepravy ruského plynu odůvodnil ukrajinskou národní bezpečností, protože Moskva prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení proti Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico varoval před „drastickými dopady“ tohoto kroku na celou EU, jako vítězství ho naopak přivítal polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Čeští představitelé soudí, že ukrajinský krok nebude mít na Česko vliv a že se negativně projeví hlavně na Slovensku.
„Zastavili jsme tranzit ruského plynu. Je to historická událost,“ prohlásil ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Kohouty byly dnes ráno uzavřeny jak na vstupu do soustavy ukrajinských plynovodů na rusko-ukrajinské hranici, tak na výstupu na hranici Ukrajiny se Slovenskem. Provozovatel plynárenské přepravní sítě na Slovensku Eustream později potvrdil, že tok suroviny z Ukrajiny na Slovensko se zastavil.
Evropská komise dnes připomněla, že „zastavení dodávek přes Ukrajinu je situace, která se očekávala“ a „EU je na ni připravená“. Plynárenská infrastruktura v sedmadvacítce je natolik flexibilní, aby plyn pro střední a východní Evropu odjinud než z Ruska dovedla alternativními cestami, prohlásila komise.
Také slovenské ministerstvo hospodářství v úterý ujistilo, že Slovensko je na zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu připravené. Nicméně premiér Robert Fico v novoročním projevu řekl, že „zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci.“ Šéf slovenské vlády opakovaně varoval, že kvůli ukončení tranzitu přijde Slovensko o stovky milionů eur z tranzitních poplatků a že krok Kyjeva bude znamenat vyšší ceny za dovoz plynu odjinud. Přitom pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny,
Pro šéfa polské diplomacie Sikorského je konec tranzitu přes ukrajinské území dalším vítězstvím Západu po vstupu Švédska a Finska do NATO. Skandinávské země tak učinily v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu.
Český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček uvedl, že české domácnosti ani firmy se nemusí obávat nedostatku plynu. Podle Vlčka jsou české zásobníky s plynem momentálně naplněny zhruba z 63 procent. „Například ke konci roku 2021 byly zásobníky naplněny přibližně z poloviny, spotřeba byla o třetinu vyšší než letos, a žádné komplikace nenastaly,“ uvedl v tiskové zprávě provozovatele podzemních zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ.
Podle zvláštního zmocněnce českého ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky zastavení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu dopadne pouze na Slovensko, protože ostatní státy EU, včetně Česka si zajistily dodávky jiným způsobem.
Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor ČTK řekl, že přímé ekonomické ztráty z ukončení tranzitu přes Ukrajinu ponesou Rusko, Ukrajina a dosavadní odběratelé ruského plynu. Z těch je podle něj Slovensko v nejobtížnější pozici z hlediska okamžité náhrady. Přesto ani pro Slováky riziko fyzického nedostatku plynu nehrozí. Zároveň si ale Gavor myslí, že se přerušení tranzitu může dotknout i Česka: „Středoevropské energetické trhy a tím i velkoobchodní ceny jsou propojené, a když z nich zmizí nabídka levnějšího ruského plynu v objemu kolem 15 miliard metru krychlového za rok, tedy zhruba dvojnásobek roční spotřeby ČR, tak se to samozřejmě projeví nárůstem ceny v celém regionu, nejen na Slovensku.“
O svou dominantní pozici v dodávkách plynu do EU přišla Moskva v důsledku invaze na Ukrajinu. Ztráta levných dodávek ruského plynu ovšem přispěla ke zpomalení hospodářského růstu a vzestupu inflace v EU, poznamenala agentura Reuters.
Pětiletý kontrakt Naftohazu s Gazpromem z 30. prosince 2019 byl druhou komerční dohodou o tranzitu ruského plynu po jedenáctiletém kontraktu z let 2009 až 2019. Tuto dohodu Ukrajina uzavřela v Moskvě pod výrazným tlakem zemí Evropské unie, které byly skoro tři týdny bez ruského plynu kvůli neshodám o ceně suroviny a o poplatcích za tranzit mezi tehdejšími vládami Julije Tymošenkové a Vladimira Putina, připomněl sever RBK-Ukrajina. Tehdy byl problém pro unijní země ale mnohem palčivější, protože na ruském plynu byly nesrovnatelně závislejší než nyní. Přes Ukrajinu v té době proudilo do EU více než 100 miliard metrů krychlových plynu ročně, zatímco v uplynulém roce objem takto přepraveného plynu mírně převýšil 15 miliard metrů krychlových, což představovalo jen pět procent celkové spotřeby v EU, uvedl portál RBK Ukrajina.
