Aktual.: 24.02.2026 18:51
Kyjev – Ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině nedosáhl svých cílů a její obyvatele, kteří dělají vše pro zajištění míru, nezlomil. Dnes, na čtvrté výročí začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu, to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci včetně desítky lídrů států a institucí Evropské unie, kteří přijeli přímo na Ukrajinu. Putin obvinil Ukrajinu ze snahy torpédovat mírová jednání a jeho mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že takzvaná speciální vojenská operace na Ukrajině zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
„Dnes jsou to přesně čtyři roky od chvíle, kdy Putin zahájil třídenní útok k dobytí Kyjeva… Putin nedosáhl svých cílů. Nezlomil Ukrajince,“ řekl Zelenskyj v poselství natočeném v bunkru pod prezidentskou kanceláří v centru Kyjeva, který dnes poprvé ukázal veřejnosti. Později v řeči přenášené na dálku při mimořádném zasedání Evropského parlamentu řekl, že Ukrajina učiní vše pro ukončení války, potřebuje však bezpečnostní záruky.
Ukrajinci ráno minutou ticha uctili své padlé a výročí invaze si připomínají řadou akcí. Do Kyjeva přijeli předseda Evropské rady António Costa, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a představitelé řady evropských zemí. Spolu se Zelenským a jeho chotí Olenou položili svíce na pietním místě na kyjevském náměstí Nezávislosti v Kyjevě.
„Jsem v Kyjevě podesáté od začátku války. Abych potvrdila, že Evropa stojí neochvějně za Ukrajinou, finančně, vojensky, i v této drsné zimě,“ napsala na síti X von der Leyenová. Později na tiskové konferenci se Zelenským a Costou řekla, že EU Ukrajině tak či onak poskytne půjčku ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun). Politický souhlas s půjčkou dal prosincový summit EU, její praktické schválení ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska.
Další vojenskou podporu Kyjevu slíbili i britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a další lídři při jednání takzvané koalice ochotných. Macron uvedl, že u Ruska nevidí vůli k míru.
Skupina G7, která sdružuje sedm nejvyspělejších zemí světa, ve společném prohlášení vyjádřila podporu snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení nezávislosti, svobody a suverenity Ukrajiny prostřednictvím mírových jednání. Vedoucí úloha v tomto procesu by podle nich měla připadnout Evropě, k níž se připojují i další partneři.
Český premiér Andrej Babiš uvedl, že nesmyslná válka, která začala před čtyřmi lety ničím neomluvitelnou agresí Ruska vůči Ukrajině, snad už brzo skončí a nastane mír. Prezident Petr Pavel poděkoval na Hradě dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny. Ocenil, že je v Česku tolik lidí, kteří pomoc slabším a napadeným považují za správnou věc. Šéf české diplomacie Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN Rusku vzkázal, že invaze není nikdy legitimní a je na čase válku ukončit. Obrátil se na svého nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a řekl, že rakety nejsou argumentem. Ruské raketové útoky proti Ukrajině Macinka považuje za přiznání ruského selhání.
Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Zemřely při ní statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit domovy.
Diplomatické snahy o ukončení ruské invaze zesílily loni v lednu po návratu Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.
„Cílů ještě nebylo dosaženo, proto pokračuje speciální vojenská operace,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Peskov s odkazem na oficiální ruské označení invaze do sousední země. Operace podle Peskova postupně přerostla z akce proti vládě v Kyjevě ve střet s celým Západem.
Prezident Putin o ukrajinských i západních tajných službách řekl, že „nevědí, co mají udělat, aby zničily mírový proces s pokusem o urovnání diplomatickou cestou“. Dělají podle něho vše, aby spáchaly nějakou provokaci a zničily vše, čeho bylo během vyjednávání dosaženo.
Ruská rozvědka SVR dnes bez obvinila Francii a Británii, že připravují předání jaderné zbraně Kyjevu, nepředložila však pro to žádné důkazy. Putin kvůli tomu varoval nepřátele Ruska před jadernou válkou. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí ruská tvrzení označil za absurdní a mluvčí britské vlády uvedl, že jde o Putinův jasný pokus odvést pozornost od jeho ohavných činů na Ukrajině
Po ruských dronových i raketových útocích zůstávají mrtví i zranění i v místech vzdálených od fronty. Obrovské jsou škody na ukrajinské infrastruktuře a v uplynulých týdnech, kdy východní Evropu sevřely tuhé mrazy, ruská armáda pravidelně cílila na ukrajinské energetické a teplárenské objekty.
Útoky pokračovaly i v noci na dnešek. Ukrajina hlásí nejméně pět raněných, včetně jednoho dítěte v Záporoží, Rusko smrt jednoho příslušníka domobrany a zranění civilisty v Belgorodské oblasti. I během dne na sebe obě znepřátelené země útočily.
Podle analýzy zveřejněné dnes ruskou verzí stanice BBC a nezávislým serverem Mediazona za čtyři roky války proti Ukrajině padlo nejméně 200.000 ruských vojáků, přičemž v loňském roce byly ztráty nejvyšší od začátku války.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
