Aktual.: 1.11.2025 07:20
Praha – Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru s ČTK to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti.
„Pouze deset až 20 procent ukrajinských vědců je dnes v zahraničí. Většina stále pracuje na Ukrajině, i když často v úplně jiných podmínkách,“ uvedl Lyman. Zatímco část vědců se musela přesunout do bezpečnějších oblastí, jiní zůstávají v blízkosti fronty, kde čelí útokům. Jiná akademická a univerzitní pracoviště se přesunula. Podle Lymana mnozí dislokovaní vědci přišli například o cenná data a některé části výzkumu.
Mezi vědci, kteří se přemístili od začátku invaze do zahraničí, jsou podle Lymana především ženy. „Většina z nich funguje na krátkodobých grantových programech, které jim nezaručují jistotu budoucnosti,“ dodal.
Další skupinou jsou vědci, kteří vstoupili do armády a bojují na frontě. Přesný počet není znám, většina se ale podle Lymana přihlásila dobrovolně. Jiní se mimo Ukrajinu snaží uplatnit mimo akademickou sféru, například ve školství, protože nenašli výzkumné pozice ve svém oboru.
V Česku vědecké instituce a univerzity podobně jako jiné evropské země ukrajinské vědce přijaly a podporují je. Například Akademie věd ČR (AV ČR) po začátku války spustila program Researchers at Risk Fellowship (RRF), Univerzita Karlova pak vytvořila granty pro podporu vědců, kteří aktuálně nemají vlastní financování. Ve Slovanském ústavu AV ČR vznikla iniciativa pořádat pravidelná setkání ukrajinských vědců. Podstatnou část komunity v současnosti sdružuje organizace Czech-Ukrainian Scientific Society.
Navzdory válce zájem o ukrajinská témata v zahraničí podle Lymana roste. „Po začátku plnohodnotné invaze se výrazně zvýšil zájem zahraničních vědců i veřejnosti o ukrajinské otázky. I fyzici nebo matematici, kteří s politikou nemají nic společného, jsou zváni do médií, aby mluvili o dění v zemi,“ popsal. Díky tomu podle něj vznikají nové výzkumné spolupráce a komparativní studie propojující ukrajinská témata se zahraničními.
Na Ukrajině i v zahraničí se podle Lymana nyní diskutuje o tom, zda po válce obnovovat zničené univerzitní budovy, nebo budovat nové moderní instituce. „Druhá možnost je lepší – k tomu ale budou potřeba nové zkušenosti, technologie a přístupy. To vše je součástí budoucí obnovy ukrajinské vědy,“ řekl. Cílem Ukrajinské vědecké diaspory je vytvářet vazby a spolupráci, která bude důležitá pro budoucnost Ukrajiny po skončení bojů.