Aktualizace: 6.02.2024 18:51
Praha – O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle Sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci dnes odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak hlasy 134 ze 141 přítomných členů dolní komory znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Proti senátním úpravám se postavil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) s poukazem na dohodu většiny Sněmovny. „Považuji za efektivní, abychom zůstali u sněmovní verze,“ řekl poslancům před hlasováním. Senát také doporučoval, aby vláda neměla jen možnost, ale povinnost stanovit kompenzace nad rámec atomového zákona pro obce, na jejichž území bude úložiště vybudováno. Pro senátní verzi hlasovalo jen 18 poslanců zejména z řad opoziční SPD a vládních Pirátů.
Zákon neobsahuje požadavek, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území. Sněmovna ani Senát tuto úpravu do zákona nedoplnily. Síkela již dříve označil možnost veta obcí podle skandinávského vzoru v českých podmínkách za nerealizovatelnou, neboť by znemožnilo vybudovat v podstatě cokoli.
Zákon tak má dát obcím 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon by měl ministerstvu průmyslu a obchodu také výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Norma má uzákonit pravidla ústních jednání a primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.
Podmínku veta pro obce požadovala uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Žádala vládu o zásadní přepracování návrhu zákona. Norma podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování. Platforma poukazovala také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).
Zákon má podle vlády pomoci k rozvoji jaderné energetiky v Česku a je dalším krokem pro posílení energetické bezpečnosti. Cílem zákona není podle Síkely urychlení výstavby úložiště, ale snaha zajistit co nejvyšší možnou míru respektování zájmu dotčených obcí. Úložiště bude podle Síkely v „geologicky nejnudnější lokalitě“ ze čtyř vytipovaných míst. „Zajistíme tu nejvyšší bezpečnost podle nejmodernějších mezinárodních standardů a zajistíme budoucnost pro rozvoj civilního jaderného programu,“ sliboval ministr.
SÚRAO chce kvůli stavbě úložiště za 100 miliard korun prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína, kde stojí jedna ze dvou českých jaderných elektráren, a Březový potok na Klatovsku. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
