Unijní lídři prodloužili protiruské sankce o 12 měsíců

Prodloužení se týká takzvaných sektorových sankcí, které jsou zaměřeny na celé části ruské ekonomiky. Sankce, které jsou v jednotlivých balíčcích, měly platit do 31. července. Nynější prodloužení je politickým rozhodnutím, formálně ho bude muset ještě schválit Rada EU, která zastupuje členské státy.

Sektorové sankce se týkají ruského finančního sektoru, dopravy, energetiky, průmyslového zboží, ale i obranných produktů. Dosud Evropská unie schválila 20 balíků těchto sankcí, 21. balík navrhla Evropská komise nedávno a státy doufají, že se ho podaří odsouhlasit ještě před letní pauzou do konce července.

Prodlužování těchto postihů dosud probíhalo každých šest měsíců a v minulosti se často proti tomuto kroku stavěly zejména Slovensko či Maďarsko. Budapešť rovněž odmítala prodloužení sankcí o delší dobu, tedy o 12 měsíců, jak navrhovaly ostatní státy. Situace se nyní změnila s novým premiérem Péterem Magyarem.

Spojenci Ukrajiny jí v Bruselu přislíbili další pomoc za jednu miliardu dolarů

Spojenci Ukrajiny na dnešním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard Kč) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později na sociální síti informovala ještě o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel. Vyjádření českého ministerstva obrany ČTK zjišťuje.

Fedorov na tiskové konferenci po zasedání kontaktní skupiny, známé též jako ramsteinský formát, současně sdělil, že celková hodnota nových balíků pomoci Ukrajině by mohla přesáhnout čtyři miliardy dolarů.

NATO v současné době podporuje Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské agresi, různými způsoby, včetně takzvaného programu PURL, což je anglická zkratka pro seznam prioritních požadavků Ukrajiny. Tento program umožňuje, aby evropští spojenci a Kanada nakupovali munici a zbraně vyrobené ve Spojených státech a následně je poskytovali Ukrajině.

Bruselský server Politico minulý týden napsal, že Ukrajina na jednání kontaktní skupiny tento týden požádá spojence o dodatečných 20 miliard dolarů (zhruba 420 miliard Kč) ve formě pomoci či půjček, aby si dokázala upevnit současnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dnešním jednání kontaktní skupiny řekl, že Ukrajina podepsala s Německem dohodu o protiraketové obraně a že vedle obrany proti ruským balistickým střelám Kyjev naléhavě potřebuje zejména dělostřeleckou munici s dlouhým dostřelem a pozemní drony. Požádal také o vytvoření dalších finančních nástrojů pro dlouhodobé financování ukrajinské armády.

„Dnes jsou významné výsledky na podporu naší země a našeho lidu,“ uvedla Zelenského kancelář na sociální síti po jednání kontaktní skupiny. Za tři klíčové výsledky označila nové příspěvky do programu PURL v celkové výši více než jedné miliardy dolarů. Dále podporu české iniciativy, přičemž partneři oznámili více než 500 milionů dolarů pomoci pro tuto oblast a Ukrajina by měla obdržet část munice dlouhého doletu ještě tento měsíc. V této souvislosti kancelář poděkovala Norsku, Dánsku, Lucembursku a Španělsku. Jako třetí výsledek ocenila příspěvky ve výši přibližně jedné miliardy dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel, za což ocenila Británii, Nizozemsko a Norsko.

Summit EU podpořil Ukrajinu a vyzval k otevření dalších přístupových kapitol

Unijní lídři na summitu EU v Bruselu odsoudili nedávné ruské útoky na ukrajinské civilisty, vyjádřili další politickou, finanční, vojenskou i humanitární podporu Ukrajině a uvedli, že očekávají co nejrychlejší otevření dalších kapitol v přístupových jednáních Kyjeva s Evropskou unií. Vyplývá to ze schválených závěrů Evropské rady týkajících se Ukrajiny, které po dlouhé době podpořilo všech 27 zemí EU. V minulosti tuto část často podpořilo jen 26 států a Maďarsko, které vedl tehdejší premiér Viktor Orbán, nikoli. Schůzky v Bruselu se osobně účastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinský vůdce také s několika lídry jednal bilaterálně. Snímky a videa ze setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem, polským premiérem Donaldem Tuskem a řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem sdílel na platformě X.

„Se slovenským premiérem Robertem Ficem jsme hovořili o evropské integraci, vzájemně prospěšné spolupráci v oblasti energetiky a o výsledcích summitu G7,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tématem bylo i další kolo mezivládních ukrajinsko-slovenských konzultací. Slovensku Zelenskyj poděkoval za podporu v evropské integraci a podpoření Kyjeva v první fázi přístupových jednání. Fico o setkání informoval na facebooku, zdůraznil, že na některé věci se Zelenským nesdílí stejný názor, ale že je pro něj dialog důležitý. „Slovensko bude nadále prosazovat své národní zájmy, ale zároveň věřím, že je správné vést objektivní a konstruktivní dialog se všemi partnery,“ uvedl Fico.

„Evropská rada důrazně odsuzuje nedávnou vážnou eskalaci ze strany Ruska, včetně rozsáhlých raketových a dronových útoků proti civilistům na Ukrajině, nedávných útoků na památku světového dědictví UNESCO Kyjevskopečerskou lávru, jakož i stále agresivnější, bezohlednější a nezodpovědnější chování vůči členským státům EU, včetně zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a hrozeb vůči evropské diplomatické přítomnosti na Ukrajině,“ stojí v textu závěrů, který dnes lídři schválili.

Summit rovněž odsoudil opakované narušování vzdušného prostoru a teritoriálních vod členských států, zkritizoval rovněž systematické a úmyslné ruské útoky na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu. „Evropská unie zůstává odhodlána podporovat opravy, obnovu a rekonstrukci Ukrajiny ve spolupráci s mezinárodními partnery,“ dodává text a zmiňuje rovněž, že ještě v červnu by EU měla Kyjevu vyplatit první finanční prostředky z půjčky v celkové hodnotě 90 miliard euro.

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.

Půjčku následně zablokovalo Maďarsko kvůli sporu s Ukrajinou ohledně ropovodu Družba, kterým do země proudí ruská ropa. Ropovod byl od ledna mimo provoz, protože ho podle Kyjeva poškodil ruský útok. Budapešť v následujících týdnech a měsících Ukrajinu obviňovala, že s opravami otálí z politických důvodů. Na konci dubna byl ale provoz ropovodu obnoven a Maďarsko a Slovensko půjčku odblokovaly.

Unijní půjčka pomůže Ukrajině řešit naléhavé finanční potřeby v době, kdy již více než čtyři roky čelí ruské invazi. Dvě třetiny financí, tedy 60 miliard eur, mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a 30 miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Letos navrhuje Evropská komise poskytnutí 45 miliard eur, druhá polovina půjčky je plánována na příští rok.

Závěry summitu EU se zabývají i pokračujícím tlakem na Rusko. „Evropská unie je nadále odhodlána dále zvyšovat tlak na Rusko a pokračovat v oslabování ruské válečné ekonomiky tak, aby ukončilo svou brutální útočnou válku a zapojilo se do smysluplných mírových jednání,“ stojí v dokumentu. „Evropská rada znovu zdůrazňuje význam dalšího snižování ruských příjmů z energií, omezování aktivit ruské stínové flotily a dalšího omezování ruského bankovního systému,“ dodává text. Lídři rovněž vyzvali k rychlému přijetí 21. balíčku protiruských sankcí, který komise představila před pár dny.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}