Aktualizace: 18.03.2024 19:18
Brusel – Ministři zahraničí členských států EU dnes dosáhli politické shody na nových sankcích vůči Rusku v reakci na nedávnou smrt ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Informoval o tom po skončení jednání v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Další detaily ohledně těchto sankcí by měly být podle diplomatických zdrojů ČTK dojednány na pracovní úrovni a budou zveřejněny později.
Postihy by se měly týkat osob, které se podílely na Navalného smrti. Portugalský ministr zahraničí Joao Gomes Cravinho zmínil, že by mělo jít o sankce vůči 30 jednotlivcům a dvěma institucím.
Alexej Navalnyj, který byl jedním z nejvýraznějších kritiků ruského prezidenta Vladimira Putina, podle ruských úřadů zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři. Na jeho úmrtím listu stojí, že zemřel přirozenou smrtí. Ruská opozice i řada západních představitelů klade vinu za Navalného úmrtí ruskému prezidentovi. Kreml popřel, že by se na smrti opozičního předáka podílel stát.
Státy EU schválily navýšení Evropského mírového nástroje o pět miliard eur
Členské státy EU odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom ve svém prohlášení Rada EU. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance fund, UAF) v rámci EPF se dnes na jednání v Bruselu definitivně shodli unijní ministři zahraničí.
Evropský mírový nástroj je zvláštní fond, který Evropská unie vytvořila s cílem posílit svou schopnost předcházet konfliktům, budovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost.
„EU dostojí svým závazkům. Fond na pomoc Ukrajině proměňuje naše slova v činy. S tímto fondem budeme i nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Do Evropského mírového nástroje přispívají jednotlivé členské státy podle výše svého HDP. Nově se nicméně podařilo prosadit, že si země mohou od svého příspěvku do fondu odečíst část pomoci, kterou přispívají Ukrajině bilaterálně. Musí to ale Bruselu prokázat. Tento požadavek prosazovalo zejména Německo, které poskytuje Kyjevu velké množství pomoci právě bilaterálně. Na podmínkách navýšení EFP o pět miliard eur se shodli již minulý týden velvyslanci členských zemí EU, ministři zahraničí dnes tuto dohodu formálně potvrdili.
„Nově zřízený fond UAF umožní EU dále podporovat neustále se vyvíjející potřeby ukrajinských ozbrojených složek tím, že jim bude poskytováno smrticí i nesmrticí vojenské vybavení a výcvik,“ doplnila Rada EU ve svém prohlášení.
Unijní ministři zahraničí dnes diskutovali rovněž o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. „Neříkám, že panovala jednomyslnost, ale existoval silný konsenzus ohledně přijetí tohoto rozhodnutí,“ uvedl k tomu Borrell. Mnohem více rozporů panuje ohledně toho, na co by měly být peníze použity. Některé ze zemí říkají, že na vojenskou podporu Ukrajiny a jejího obranného průmyslu, jiné ale hovoří jen o budoucí rekonstrukci Ukrajiny. S novým návrhem ohledně použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv by měla přijít ještě tento týden Evropská komise.