Aktualizace: 16.04.2024 14:01
Brusel – Původně se měli šéfové státu a vlád Evropské unie na svém mimořádném summitu, který začne ve středu v Bruselu, zabývat pouze konkurenceschopností EU a vztahy s Tureckem, množství témat ale vzhledem k dění ve světě začalo postupně narůstat. Unijní lídři se tak budou během dvoudenního jednání zabývat i situací na Ukrajině, nedávným íránským útokem proti Izraeli a budou rovněž debatovat o ruském vměšování do dění v EU. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.
První den summitu začne ve středu až pracovní večeří, ještě před ní jsou státníci pozváni na recepci k belgickému králi Philippovi. Při večeři by se měla probírat veškerá témata týkající se vnějších vztahů. Jak plyne z návrhů závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří pevnou podporu Kyjevu a ostře odsoudí pokračující ruské letecké a raketové útoky, které v posledních dnech zasáhly zejména energetickou infrastrukturu. „Evropská rada zdůrazňuje potřebu poskytnout Ukrajině urychleně protivzdušnou obranu a urychlit a zintenzivnit dodávky veškeré nezbytné vojenské pomoci, včetně dělostřelecké munice,“ píše se v poslední verzi závěrů, kterou má ČTK k dispozici.
Právě Česko, společně s Nizozemskem a Dánskem, byly podle informací ČTK země, které prosadily, aby byla Ukrajina v závěrech opět zmíněna. Dánsko a Nizozemsko jsou rovněž země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU.
Je možné, že lídři znovu posoudí i využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě. Evropská komise již v březnu navrhla, aby se 90 procent výnosů z těchto aktiv použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země. Některé státy ale mají s využitím peněz na vojenské účely problém a jednání na úrovni velvyslanců a pracovních skupin stále probíhají. Není tedy jasné, zda se podaří najít shodu do zahájení summitu.
Dalším velkým tématem pro středeční večer bude Blízký východ. Původně se měli unijní lídři zabývat zejména situací v Libanonu, i v souvislosti s děním na hranicích, kde se ostřelují izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh, které má stejně jako palestinský Hamás podporu Íránu. Nakonec se ale v souvislosti s íránským útokem na Izrael název kapitoly v závěrech změnil na Blízký východ.
Ani tato část navrhovaných závěrů z jednání není podle informací ČTK pro Česko nijak konfliktní. „Evropská rada důrazně a jednoznačně odsuzuje íránský útok na Izrael,“ stojí v navrhovaných závěrech. „Evropská rada vyzývá Írán a jeho spojence, aby zcela zastavili útoky, a naléhavě vyzývá všechny strany, aby zachovaly maximální zdrženlivost a vyvarovaly se jakýchkoli akcí, které by mohly zvýšit napětí v regionu,“ uvádí se v textu.
Ve čtvrtek se budou šéfové států a vlád zabývat zejména konkurenceschopností a prosperitou Evropské unie a jejím posilováním. Bývalý italský premiér Enrico Letta dostal v této souvislosti již dříve za úkol připravit zprávu o jednotném trhu EU a unijní lídři o ní měli diskutovat. Před pár dny měl Letta se zprávou seznámit eurokomisaře, žádné detaily se ale na veřejnost nedostaly. Zpráva má podle všeho asi 150 stran a podle zdrojů ČTK ji česká strana celou ještě vůbec neviděla. Dostalo se k ní jen patnáctistránkové shrnutí. Není tedy jasné, zda zpráva vůbec bude předmětem debaty, když lídři nebudou znát její přesný obsah.
Pokud jde obecně o zvýšení slábnoucí konkurenceschopnosti nynější sedmadvacítky, v návrhu závěrů se mimo jiné říká, že „je zapotřebí nová evropská dohoda o konkurenceschopnosti“. „To bude vyžadovat úsilí jak na úrovni unie, tak na úrovni členských států a napříč všemi politikami, aby se odstranily rozdíly v růstu, produktivitě a inovacích mezi unií a jejími mezinárodními partnery a konkurenty,“ dodává text. V této souvislosti bude třeba činit opatření, aby byla zajištěna „ekonomická odolnost a průmyslová obnova unie a její globální konkurenceschopnost i její vedoucí postavení v technologiích“.
Česko v této souvislosti oceňuje, že návrh závěrů zmiňuje zemědělství jako „klíčový a strategický zájem Evropské unie“. V souvislosti se zemědělci, kteří v uplynulých měsících protestovali v mnoha zemích Evropské unie, se v dokumentu uvádí, že je potřeba zejména snížit administrativní zátěž, které jsou vystaveni, a rovněž zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž.
