Aktualizace: 3.04.2024 10:57
Praha – Ministři kultury Martin Baxa (ODS), zemědělství Marek Výborný i životního prostředí Petr Hladík (oba KDU-ČSL) se shodují na tom, že navržené snížení maximálního počtu hodin výuky financovaného z rozpočtu je přijatelným řešením, které bude dlouhodobě udržitelné. Nesmí však ohrozit kvalitu výuky. Řekli to novinářům při příchodu na jednání vlády, která nařízení ministerstva školství dnes projedná.
Nařízení by podle návrhu snížilo maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v průměru o pět procent. Změna by se měla týkat základních i středních škol a konzervatoří. V některých veřejných školách by se tak od září měl snížit počet úvazků učitelů, které financuje stát. Úprava by se neměla týkat dvoutřídních škol. Cílem vládního nařízení je podle ministerstva zpomalit růst počtu učitelů. Platit by mělo od září.
Podle Baxy se během posledních let ukázalo, že systém není v takovém rozsahu udržitelný, jakkoli měl své přínosy. Určitou redukci považuje za nezbytnou. Na vládě očekává bohatou diskusi, princip je ale podle něj správný. Nárůst nákladů ve školství je podle ministra kultury velmi vysoký. Financování oboru se podle něj v posledních letech navýšilo, narazilo ale na strop.
„Nějaká míra zastropování tak, aby nebylo možné donekonečna navyšovat jednotlivé finanční toky, je asi rozumná,“ řekl Hladík. „Samozřejmě nesmí to mít v žádném případě dopad na kvalitu vyučování,“ doplnil. Výborný návrh považuje za přijatelné řešení, které bude dlouhodobě udržitelné.
V původním návrhu počítalo ministerstvo se snížením počtu hodin na 85 procent nynějšího maxima u středních škol a 94 procent u škol základních. Úprava financování učitelských pozic v regionálním školství byla i jedním z důvodů listopadové stávky, do které se podle odborů zapojily téměř tři čtvrtiny základních, mateřských a středních veřejných škol. Pracovníci ve školství, ale i studenti protestovali i proti snížení platů nepedagogů a dalších zaměstnanců.
Změna maxima financovaných hodin se podle ředitele odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michala Černého vůbec nedotkne 90 procent středních a 70 procent základních škol, uvedl minulý týden na jednání školského sněmovního výboru.
Snížení o pět procent je podle ministerstva průměrné, u základních škol jde o snížení o nula až osm procent podle typu a velikosti školy. O dva až tři úvazky má přijít podle ministerstva od září sedm základních škol, jeden až dva úvazky pak bude chybět 73 základním školám. Výraznější snížení počtu učitelů by se tak mělo týkat dohromady asi dvou procent ZŠ. Podle Černého na žádné škole neubudou více než tři úvazky. Do těchto propočtů ministerstvo nezapočítává hodiny, které stát už nyní nefinancuje.
Malé školy podle Černého ohrožené nejsou, problémy se týkají škol málo naplněných. Takzvané podlimitní školy jsou ty, které mají ve třídách méně dětí, než stanovuje vyhláška, u nich musí rozpočet dofinancovat zřizovatel. Podle odhadů ministerstva by šlo ročně o desítky tisíc korun. U žádné podlimitní školy podle Černého nejde o částku vyšší než 100.000 korun.
Výbor minulý týden vyjádřil nesouhlas se snížením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu u prvních stupňů základních škol. U středních škol, čtyřletých gymnázií a konzervatoří se snížením o pět procent souhlasil s podmínkou, že to nebude průměrné snížení, ale maximální možné snížení.
Ministerstvo školství chce zavést možnost zvýšit počet úvazků podle toho, jaké je socioekonomické zázemí dětí či kolik je ve škole cizinců nebo nadaných dětí. Přinést by to měla novela školského zákona, ke které bude nyní ministerstvo vypořádávat připomínky.
