Komerční prezentace Aktual.: 29.01.2025 14:35
Praha – Vyučeným s maturitou hrozí po skončení vzdělávání méně dlouhodobější nezaměstnanost než absolventům odborných středních škol. Ještě o něco vyšší riziko horšího uplatnění na trhu práce mají pak gymnazisté, kteří nepokračují v dalším studiu. Ukázala to analýza úřadu práce a ministerstva práce, jejíž výsledky dnes novinářům představil generální ředitel úřadu Daniel Krištof. Podle něj by zjištění mohla dětem a jejich rodičům pomoci s výběrem středoškolského vzdělávání. S vyšším vzděláním se hrozba delšího času bez práce snižuje.
Autoři analýzy se zaměřili na to, kolik absolventů z roku 2023 skončilo v evidenci nezaměstnaných a jak v ní byli dlouho. Tým vyhodnocoval situaci 68.200 lidí.
„Díváme se na to, které školy generují uchazeče, kteří když už ztratí práci, tak ji potom zas snadno najdou. Chceme se vyvarovat rizika dlouhodobé nezaměstnanosti. Obecně platí, že nejvyšší riziko mají děti těsně po základní škole. Jakékoliv studium je rozhodně krok pozitivním směrem. Platí, že čím je vzdělání vyšší, tím lépe,“ uvedl Krištof.
„Když se pak podíváme na středoškolské vzdělání, tak úplně nejlépe vychází kombinace vyučení a maturity. Pokud tedy člověk nechce pokračovat po linii na vysokou školu, tak skvěle vychází, když má vyučení a maturitu. Pak také skvěle vycházejí lycea. To se zdá, že je rozhodně krok správným směrem,“ dodal generální ředitel.
Práci si déle než devět měsíců po škole nenašly téměř dvě pětiny patnáctiletých a šestnáctiletých se základním vzděláním. Mezi mladými se základní školou od 17 do 19 let to bylo 16 procent. Podle šéfa úřadu jsou to většinou lidé, kteří ve vzdělávání pokračovali, ale nedokončili ho. I tak si zlepšili své postavení na trhu práce ve srovnání s těmi, kteří se o vyučení či studium nepokusili, podotkl Krištof.
Přes tři čtvrtě roku bez místa zůstal každý desátý gymnazista. Mezi středoškoláky to bylo devět procent a mezi vyučenými s maturitou necelých osm procent. Z bakalářů bylo v evidenci úřadu práce přes devět měsíců necelých sedm procent, z magistrů a inženýrů ani ne čtyři procenta a z doktorandů zhruba dvě procenta.
„Poselství je – studovat. Klidně začít a nedodělat. Kdybych měl vybírat ze středního vzdělávání, tak bych vybral vyučení s maturitou. S ‚gymplem‘ bych pak získal aspoň vyšší odborné vzdělání (VOŠ),“ řekl Krištof.
V nabídce volných míst na úřadu práce jsou většinou posty pro lidi s nízkou kvalifikací. Podle Krištofa ale zaměstnavatelé stojí o kvalifikované síly, potřeba je maturita.
Úřad práce připravil také analýzu uplatnitelnosti na trhu práce podle oborů a podle škol. Výsledky se chystá zveřejnit v dalších týdnech. Předběžná zjištění ukazují, že nejnižší šance na dobrou práci dává vyučit se prodavačem či pro práci v textilním průmyslu. Řadu profesí postupně nahrazují technologie a umělá inteligence. Horší je tak třeba i uplatnění překladatelů.
