Aktual.: 24.07.2026 17:06
Praha/Záhřeb – Úřad vlády na sociálních sítích hájí přípravy zněny jednacího řádu vlády zastaralostí dosavadního znění, které pochází z konce 90. let. Odvolává se také na to, že úpravu začal chystat už předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Podle návrhu, který ČTK získala, by se například podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům mohlo od září omezit. Rozhodování premiéra by se naopak mohlo posílit. Podle úřadu vlády ale body týkající se připomínkového řízení aktuální návrh pouze přebírá, úpravy podle něj neposilují pravomoci ministerského předsedy.
„Návrh jsme připravili jako úřední už za minulé vlády. Zadívali jsme se na to, jak je ten text napsaný, jestli je srozumitelný a i s ohledem na to, že proběhlo už 30 novelizací za posledních 30 let, kdy platí, tak jsme navrhli nějaké změny. Nenavrhujeme žádné věcné úpravy, pouze formální a přeformulování, a neomezujeme žádným způsobem transparentnost,“ řekl novinářům ředitel odboru vládní agendy Jiří Holík. Snahou autorů je podle něj pouze kodifikovat současný stav, jak fakticky vypadá.
Z nového jednacího řádu vlády, který předložila vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha, vyplývá, že by premiér mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit. Nově by koordinoval politiku a pozici Česka vůči EU. Uzavřít by mohl vládní zasedání kabinetu. Svůj případný střet zájmů u daného bodu by musel člen vlády oznámit nejpozději před hlasováním. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat.
Podle bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové představuje návrh další zásadní oslabení transparentnosti a veřejné kontroly vládního rozhodování. Zástupci neziskových organizací ČTK sdělili, že jim vadí mimo jiné záměr omezit připomínkové řízení, rozšířit okruh materiálů projednávaných bez rozpravy či přesunout část rozhodování z celé vlády jen na premiéra. K návrhu se nyní vyjadřují jednotlivá ministerstva.
„Možnost, aby předseda vlády udělil výjimku z připomínkového řízení, je součástí jednacího řádu vlády už od roku 1998, kdy byl přijat, a aktuální návrh tuto úpravu tedy pouze přebírá,“ uvádí úřad vlády na facebooku. „Děje se to v některém počtu případů standardně, za každé vlády se to dělo a nenavrhujeme žádnou změnu, pouze to píšeme tak, že je to srozumitelné a jasné. U legislativních materiálů žádnou změnu nenavrhujeme. Rozsah připomínkových míst se nijak nemění v řízeních k nelegislativním materiálům vlády,“ uvedl Holík.
Žádná z navrhovaných úprav podle úřadu nijak neposiluje pravomoci předsedy vlády. Jde naopak o úpravy, které mají za cíl sladit jednací řád se současnou podobou zákonů a s ustálenými zvyklostmi jednání vlády.
Skutečnost, že záznamy z vlády nelze poskytnout po dobu 30 let od jejich pořízení, vyplývá podle úřadu vlády z kompetenčního zákona. „Zvukové záznamy se nikdy neposkytovaly,“ uvedl Holík. Za minulé vlády se podle něj novelou zákona kompetenčního zákona stanovila lhůta na uchování 30 let, po které se předávají zvukové záznamy Národnímu archivu, čímž se podle Halíka v podstatě umožnilo zveřejňování. Předtím je nebylo možné zveřejňovat, řekl. „Tam pouze do jednacího řádu přejímáme stejnou formulaci,“ uvedl Holík.
Podle podkladů je dosavadní řád zastaralý, ne úplně přehledný a některá ustanovení jsou nadbytečná, text v nové podobě je systematicky a logicky členěný. Při porovnání není nová verze novela, ale úplné přepracování nynějšího znění.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}