Aktual.: 3.09.2025 16:21
Brno – Ústavní soud dal ženě novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze. Týkalo se sexuálního zneužívání. Žalobu o 500.000 korun justice zamítla, protože nárok považovala za promlčený, i když odvolací soud zároveň uznal, že policie skutečně porušila ženino právo na účinné vyšetřování. Znovu rozhodne Obvodní soud pro Prahu 2.
Podle ústavních soudců žalobu nelze v tuto chvíli zamítnout kvůli promlčení. „Lhůta pro uplatnění nároku ještě ani nezačala běžet,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Dnešní nález znamená „otevření brány“, pro oběti bude snazší dosáhnout odškodnění, řekl ČTK ženin advokát Daniel Bartoň.
Na základě trestního oznámení začala policie v květnu 2014 vyšetřovat sexuální zneužívání, kterého se údajně v předešlých 12 letech dopouštěl římskokatolický kněz. Začalo, když bylo ženě 17 let, končilo, když jí bylo 30. Policie oznámení třikrát odložila s vysvětlením, že jednání nenaplnilo skutkovou podstatu znásilnění ani sexuálního nátlaku.
Státní zastupitelství později sice uznalo, že kněz se dopustil sexuálního nátlaku, ale případ už znovu neotevřelo, protože v mezičase uplynula promlčecí doba. Ženinu stížnost proti odložení kauzy v minulosti odmítl Ústavní soud, našla však zastání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP), podle kterého české orgány dostatečně nezohlednily ženinu zranitelnost, psychický stav, vývoj vztahu s knězem a její závislost na něm.
Česko musí podle rozsudku štrasburského soudu ženě nahradit nemajetkovou újmu 25.000 eur, tedy přibližně 612.000 korun podle aktuálního kurzu. Žena také podala návrh na obnovu řízení u Ústavního soudu, o které dosud nebylo rozhodnuto.
Dnešní nález se týká jiné linie soudního rozhodování. V roce 2022 žena uplatnila u ministerstva spravedlnosti nárok na náhradu nemajetkové újmy 500.000 korun způsobené trojnásobným odložením věci. Ministerstvo její žádosti nevyhovělo. Neuspěla ani u soudů, které sice uznaly, že policie porušila právo na účinné vyšetřování, ale nárok na náhradu újmy dosud považovaly promlčený.
Promlčecí lhůta v odškodňovací linii však podle ÚS nezačne běžet dřív, než porušení práva na účinné vyšetřování s konečnou platností posoudí všechny příslušné orgány v trestní linii, včetně Ústavního soudu a ESLP. V nyní projednávaném případě je tak nutné vyčkat, jak ÚS rozhodne o návrhu na obnovu řízení v trestní linií.
„Teprve po jeho rozhodnutí bude jasné, v jakém rozsahu bylo právo stěžovatelky na účinné vyšetřování porušeno a jak se věc dále procesně vyvine. Až tehdy může lhůta pro uplatnění nároku na náhradu újmy začít běžet,“ uvedl Jirsa.
