Komerční prezentace Aktual.: 25.09.2024 16:33
Brno – Ústavní soud 6. listopadu veřejně projedná návrh na zrušení části takzvaného lex Babiš 2, tedy zpřísněného zákona o střetu zájmů. Jde o druhé veřejné jednání od nástupu Josefa Baxy do čela soudu, první se týkalo zkrácené valorizace penzí. Soudcem zpravodajem je David Uhlíř, jehož funkční období v prosinci končí. Rozhodovat však bude plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Termín jednání soud dnes oznámil na svém webu.
„Plénum Ústavního soudu je přesvědčeno, že jednání pomůže objasnit okolnosti procesu přijetí zákona lex Babiš II i celkové parlamentní praxe pozměňovacích návrhů,“ stojí na webu soudu. Třikrát se plénum zabývalo návrhem na svých neveřejných zasedáních, v listopadu se chce v jednací síni konkrétněji zaměřit na okolnosti projednávání dvou sněmovních tisků a obecněji na problematiku takzvaných přílepků.
Zpřísnění zákona o střetu zájmů na návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) bylo podle ANO zcela zjevným, nesouvisejícím přílepkem k původně projednávané novele zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, která se týkala organizační struktury a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Jde o praxi, která je podle dřívější judikatury protiústavní, míní ANO.
Vláda navrhuje, aby soud podnět ANO zamítl. „Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka naplnil všechna posuzovaná kritéria úzkého vztahu k původnímu vládnímu návrhu,“ stojí ve vyjádření vlády.
Zákon je podle dřívějšího vyjádření opozičního hnutí ANO protiústavní i po obsahové stránce a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh na zrušení podepsalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější, podobně jako pravidla pro přijímání dotací a pobídek. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve učinil Babiš s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra.
Ústavní soud se v minulosti zabýval i prvním lex Babiš, tedy novelou zákona o střetu zájmů, kvůli které členové vlády nadále nemohli provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Návrhy tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona soud v roce 2020 zamítl.
Babiš v reakci na změnu právní úpravy už v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadala mimo jiné mediální společnost Mafra a firma Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone. Agrofert později Mafru i Londu prodal skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka.
