Aktual.: 6.11.2024 17:35
Brno – Ústavní soud (ÚS) se dnes osm hodin zabýval takzvaným lex Babiš II, tedy zpřísněným zákonem o střetu zájmů. Vyslechl svědky z řad politiků, ukončil dokazování, zazněly závěrečné řeči. Poté soud jednání odročil na neurčito. Vyhodnotí argumenty, které zazněly, bude pokračovat v diskusi neveřejně, uvedl předseda soudu Josef Baxa.
Novela například znemožnila, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Návrh na zrušení lex Babiš II podalo 70 poslanců ANO. Dnes za ně u soudu vystupovala Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Vládu reprezentoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Hnutí ANO má výhrady jak k obsahu zákona, tak k proceduře přijetí. ÚS se dnes zabýval převážně procedurou. Zásadní otázkou je to, zda lex Babiš II nevznikl jako protiústavní přílepek, tedy pozměňovací návrh přičleněný k obsahově nesouvisejícímu materiálu. Michálek navíc pozměňovací návrh předložil pár minut před koncem druhého čtení jiného sněmovního tisku, podle ANO tak nebyl prostor pro detailní rozpravu.
„Vládní většina v Poslanecké sněmovně postupovala rozporně s pravidly zákonodárného procesu tím, že k prosazení svého zájmu zvolila tzv. přílepek a současně učinila vše pro to, aby nemohl být řádně projednán,“ stálo v podnětu, který ANO předložilo ústavním soudcům.
ÚS dnes postupně vyslechl poslance Radka Vondráčka a Helenu Válkovou (ANO), Radovana Vícha (SPD), Jakuba Michálka (Piráti), bývalého ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) a poslance Marka Bendu (ODS). Soudci jim položili desítky otázek zaměřených na parlamentní kulturu, dodržování jednacího řádu, práci opozice i koalice a praxi pozměňovacích návrhů. Nesouvisející přílepky, takzvané divoké jezdce, ÚS zkritizoval už v roce 2007.
Více než dvě hodiny odpovídal předkladatel sporného pozměňovacího návrhu Michálek. Předložil jej prý na poslední chvíli, aby dosáhl „momentu překvapení“ a omezil prostor pro „obstrukční peklo“.
Baxa připomněl Michálkovi, že vláda v programovém prohlášení slibovala zlepšení politické kultury. „Překvapení, které není zákonem zakázáno, je nástroj, který je zcela obhajitelný,“ řekl Michálek. Opakovaně uvedl, že hnutí ANO masivně využívá obstrukce, které by určitě uplatnilo i u právní úpravy dopadající na jeho předsedu Andreje Babiše. Její cíl však byl podle Michálka obecnější, šlo o „rozpojení koncentrace mediální, ekonomické a politické moci“.
Podle Vondráčka vznikl lex Babiš II jednoznačně jako přílepek. Legislativní proces dnes naopak hájili exministr Šalomoun, zástupce vlády Blažek i parlamentní matador Benda.
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve Babiš učinil s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra poté, co byl schválen takzvaný lex Babiš I, tedy zákon omezující podnikání členů vlády. Agrofert později Mafru prodal skupině Kaprain.
Ústavní soud se kvůli lex Babiš II ptal politiků na přílepky, měl desítky dotazů
Ústavní soud (ÚS) se při veřejném jednání snažil zjistit, jaká je praxe pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně. Soudci politikům kladli desítky dotazů, ptali se na přílepky, tedy návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícím normám. Veřejné jednání soud svolal kvůli takzvanému lex Babiš II, tedy zpřísněnému zákonu o střetu zájmů. Zákon znemožnil, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Poslanci ANO se domnívají, že novela byla přijata protiústavně.
„Debata není o tom, zda to je, anebo není přílepek. Je to přílepek. Soud ale musí posoudit, zda je to protiústavní,“ řekl jako první svědek bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Proti praxi nesouvisejících přílepků se ÚS vyslovil už v roce 2007. Z dnešních odpovědí politiků na otázky soudců však bylo zřejmé, že se neshodují v hodnocení, co lze za přílepek považovat.
Proceduru schvalování lex Babiš II hájil předkladatel sporného pozměňovacího návrhu Jakub Michálek (Piráti). Předložil jej prý na poslední chvíli, aby dosáhl „momentu překvapení“ a omezil prostor pro „obstrukční peklo“. Předseda soudu Josef Baxa mu připomněl, že vláda v programovém prohlášení slibovala zlepšení politické kultury. „Překvapení, které není zákonem zakázáno, je nástroj, který je zcela obhajitelný,“ řekl Michálek. Opakovaně uvedl, že hnutí ANO masivně využívá obstrukce, které by určitě uplatnilo i u právní úpravy dopadající na jeho předsedu Andreje Babiše.
Jako svědek vypovídal také bývalý ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty), podle kterého byl postup vládní většiny v ústavních mantinelech. Mezi projednávaným sněmovním tiskem a pozměňovacím návrhem totiž existovala souvislost, což ovšem ANO zpochybňuje.
Soudci se ptali politiků na vnímání parlamentní kultury, dodržování jednacího řádu, postupy koalice i opozice v legislativním procesu. Vondráček připustil, že v tomto volebním období jsou vztahy opozice a koalice ve Sněmovně vyhrocené. „Dějí se tam věci,“ řekl Vondráček. Někdy se podle něj nedodržuje jednací řád Sněmovny, vznikají nové zvyklosti, ale neexistuje společná vůle ke změně jednacího řádu. „Jsme v bojovnějším volebním období. Souvisí to se situací v celé společnosti,“ uvedl poslanec Marek Benda (ODS).
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) upozornil, že některé kritizované postupy mají kořeny v minulých volebních obdobích, kdy současné vládní strany byly v opozici, zatímco ANO vládlo. „Všechno, co ve Sněmovně uděláte, se vám vrátí,“ připustil Vondráček.
„Máme se vůbec ještě čeho přidržet při posuzování standardu fungování Poslanecké sněmovny a toho, co je vlastně normální?“ ptala se Vondráčka místopředsedkyně ÚS Kateřina Ronovská. „Jestli tomu někdo může pomoct, tak je to ÚS. Poslanci si s tím neporadí,“ uvedl Vondráček.
Poslankyně ANO Helena Válková vypovídala o tom, jak Michálek těsně před koncem druhého čtení jiné normy předložil pozměňovací návrh, pozdější lex Babiš II. „Přiběhl tam pan poslanec Michálek, načetl svůj pozměňovací návrh a skončilo druhé čtení. Byla jsem velmi překvapená. Bylo vyloučeno, aby na to kdokoliv reagoval. Poslanec Michálek byl spokojený, podle toho, jak se tvářil,“ uvedla Válková.
Michálek uvedl, že o zpřísnění zákona o střetu zájmů se mluvilo delší dobu, protože neplnil účel, který poslanec vidí v „rozpojení koncentrace mediální, ekonomické a politické moci“. ANO prý normální projednání obstruovalo. „Byl to pro ně neuralgický bod,“ řekl Michálek. Sněmovna nakonec novelu schválila ve třetím čtení, hlasovalo se v napevno stanoveném čase.
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve Babiš učinil s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra poté, co byl schválen takzvaný lex Babiš I, tedy zákon omezující podnikání členů vlády. Agrofert později Mafru prodal skupině Kaprain.
ANO tvrdí, že aktuální právní úprava byla selektivně a účelově zaměřená na Babiše. „Je to zákon reagující na fenomén procházející celou Evropou a světem,“ reagoval Michálek, jenž před ÚS odpovídal na dotazy přes dvě hodiny.
