Aktual.: 5.08.2026 10:59
Brno – Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti matky, která chce trávit více času s dětmi. Soudy je svěřily do výlučné péče otce. Matka s dětmi tráví jen tři víkendy v měsíci, musí je však sama vyzvedávat a znovu předávat otci v místě jeho bydliště, přestože je dělí vzdálenost 300 kilometrů. Každý měsíc tak v autě urazí 3600 kilometrů. Znovu rozhodne Krajský soud v Praze. Podle ústavních soudců musí zohlednit nejlepší zájem dětí.
„Krajský soud svým rozhodnutím přenesl povinnost zajišťovat dopravu dětí výhradně na matku, aniž se zároveň zabýval dopady tohoto rozhodnutí na samotné děti. Je přitom zřejmé, že stráví-li matka podstatnou část doby určené ke styku řízením automobilu, společný čas s dětmi nutně utrpí na kvalitě: rodina jednak stráví významný díl aktivního styku v autě, jednak bude následný styk ovlivněn únavou spojenou s cestováním,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Baxy.
Někdejší partneři spolu mají tři děti, osmiletou dceru a šestiletá dvojčata. Nežijí spolu od roku 2020, kdy se těhotná žena s tehdy dvouletou dcerou odstěhovala bez mužova souhlasu ze společné domácnosti ke svým rodičům. Děti byly nejprve ve výlučné péči matky, potom ve střídavé péči s týdenním intervalem, poté v asymetrické péči, kdy u matky zůstávaly každý druhý týden od středy do neděle a rodiče si je předávali v půli cesty na čerpací stanici.
Krajský soud v Praze ale nakonec rozhodl o výlučné péči otce. Matce děti svěřil jen na tři víkendy v měsíci, ovšem musí zajišťovat dopravu a platit alimenty. Krajský soud zohlednil například skutečnost, že to byla právě matka, kdo se odstěhoval 300 kilometrů daleko. Ženiny námitky, že ji k rozhodnutí vedly závažné důvody, krajský soud neuznal.
Podle ústavních soudců ovšem krajský soud přesvědčivě neodůvodnil, proč má být zvolená úprava péče v nejlepším zájmu dětí. Z provedeného dokazování včetně přímého rozhovoru s dětmi přitom vyplynulo, že by si přály vyrovnanější rozsah péče obou rodičů.
Nález také uvádí, že úprava péče nesmí být primárně sankcí pro jednoho z rodičů. „Tam, kde cestování dosahuje rozsahu, jejž jediný člověk nedokáže zvládat bez vyčerpání znehodnocujícího samotný styk, přestává jít o legitimní zohlednění příčiny vzdálenosti a stává se z něj nepřiměřené břemeno, které ve svém důsledku dopadá k tíži dětí,“ rozhodl Ústavní soud.
Zároveň soud připomněl, že nová právní úprava od začátku roku už nezná jen tři základní modely péče – výlučnou, střídavou a společnou. Soudy mají usilovat o ideální rozdělení péče, které odpovídá konkrétním okolnostem, aniž by musely typ označit nějakou „nálepkou“.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
