USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl íránský prezident médiím

„My si nepřejeme pokračovat. Je to Amerika, kdo se musí rozhodnout, zda to chce ukončit, nebo ne,“ odpověděl Pezeškján na otázku reportéra k válečnému konfliktu v rozhovoru, který se uskutečnil na okraj zasedání Valného shromáždění OSN. Ve středečním projevu tam Pezeškján kritizoval úterní proslov amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž označil Írán za teroristy, a hájil zájem své země udržet si vojenskou sílu, která má podle něj čistě obranný charakter. Za mírový a energetický, nikoli zbrojní, Pezeškján označil také íránský jaderný program.

Trump v úterý oznámil, že američtí vyjednávači na okraj zasedání OSN jednali tři hodiny s íránskou delegací. Íránská státní média současně informovala, že ministr zahraničí Abbás Arakčí sdělil zvláštnímu americkému zmocněnci Stevu Witkoffovi podmínky Teheránu pro znovuotevření Hormuzského průlivu.

Pezeškján v rozhovoru s Fox News zdůraznil, že islámská republika válku nevyhledává, ale je odhodlána se bránit. „My jsme nikdy válku nezačali, ale pokud proti nám chtějí dál bojovat, budeme reagovat rázně a s odhodláním,“ řekl prezident. Kritizoval také tlak, který má podle něj donutit Írán ke kapitulaci mimo rámec mezinárodního práva, což označil za nepřijatelné.

Pezeškján připomněl, že Washington a Teherán v červnu dospěly k principiální dohodě, kterou obě strany podepsaly, a Írán je podle něj nadále připraven a ochoten v jednáních na jejím základě pokračovat.

Teherán a Washington v polovině června podepsaly takzvané memorandum o porozumění s cílem ukončit válku. Tu rozpoutaly na konci února USA a Izrael společnými údery na Írán. Vedle tisíců mrtvých, především v Íránu a Libanonu, konflikt otřásl globální ekonomikou. Memorandum počítalo s obnovením volné plavby ve strategickém Hormuzském průlivu, kudy před válkou proudila asi pětina globálních dodávek ropy a který Teherán v odvetě hned na začátku března zablokoval. Začátkem července ale opět vzplály boje. USA prohlásily, že Írán dohodu porušoval útoky na lodě v Hormuzském průlivu, a obnovily vzdušné údery na íránské území. Teherán naopak tvrdí, že dohodu neplnily Spojené státy.

Pezeškján dále odmítl, že by na postoj Íránu měly vliv blížící se volby do Kongresu Spojených států. Trump už dříve naznačil, že Írán s dohodou vyčkává právě kvůli volbám, které se konají zhruba v polovině mandátu amerického prezidenta. Podle íránské hlavy státu to ale Teherán do svých úvah nezahrnuje.

Íránský prezident v rozhovoru také řekl, že s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím se naposledy setkal přibližně před měsícem, a to prý na sedm hodin. Na dotaz, zda je vůdce po zdravotní stránce v pořádku, odpověděl, že „zcela“. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od doby, kdy byl 28. února vážně zraněn při americko-izraelských leteckých úderech, které odstartovaly válku a při nichž zahynul jeho otec a tehdejší nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí.

K citlivé otázce jaderného programu Pezeškján zopakoval, že Írán o získání jaderné zbraně neusiluje – a to i přesto, že disponuje zásobami uranu obohaceného až na 60 procent, což výrazně přesahuje úroveň potřebnou pro civilní využití. Spojené státy, Izrael a jejich západní spojenci Teherán z takových ambicí podezírají dlouhodobě, což patřilo mezi hlavní zdůvodnění americko-izraelského útoku. Na přímou otázku novináře, zda chce Írán vlastnit atomovou zbraň, prezident odpověděl jednoznačným „ne“.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}