Aktualizace: 16.02.2024 19:44
Mnichov – Ruská vojenská agrese proti Ukrajině, evropské investice do obrany, izraelské tažení proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás a také postoj Spojených států k Severoatlantické alianci dnes patřily k hlavním tématům Mnichovské bezpečnostní konference. Jedním z nejvýznamnějších mezinárodněpolitických fór světa, které bavorská metropole hostí do neděle, však otřásla zpráva o úmrtí uvězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Zřejmě nejočekávanější projev úvodního dne konference přednesla americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Zdůraznila, že Spojené státy si chtějí za prezidenta Joea Bidena udržet vůdčí postavení ve světě a chtějí pokračovat s obranou demokratických hodnot doma i v zahraničí. Harrisová rovněž ujistila, že pro USA je nezpochybnitelná zásada kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance.
„Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný,“ prohlásila Harrisová. Zároveň uvedla, že na tyto otázky, ve kterých má ona i prezident Biden jasno, si musí v listopadových prezidentských volbách odpovědět všichni Američané. Proti demokratu Bidenovi bude kandidovat bývalý prezident Donald Trump, který usiluje o prezidentskou nominaci republikánů a opakovaně zpochybňoval americké závazky vůči spojencům. V této souvislosti Harrisová varovala, že případné uzavření se do sebe nezaručí USA větší bezpečnost.
Konferenci v Mnichově zahájil generální tajemník OSN António Guterres, který upozornil na stále hlubší a nebezpečnější rozdělení světa, které podle něj představuje větší hrozbu než vyhrocená doba studené války. V proslovu rovněž ostře kritizoval loňský teroristický útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael a následnou rozsáhlou izraelskou operaci v palestinském Pásmu Gazy. Obojí podle něj nemá ospravedlnění.
Guterres kritizoval státy, které stále více ignorují mezinárodní úmluvy včetně Charty OSN. „Dnes vidíme, že si státy bez jakékoli odpovědnosti dělají, co chtějí,“ řekl.
V projevu generální tajemník OSN odsoudil i bezmála dva roky trvající ruskou invazi na Ukrajinu s tím, že to je něco, co nemá v Evropě v 21. století místo.
Tématu Ukrajiny se věnovali také bavorský premiér Markus Söder, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo třeba generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle Stoltenberga se Ukrajina ve obraně před ruskou agresí neobejde bez pomoci Evropy a USA a zároveň Evropa i USA společně potřebují silné NATO. Ocenil, že alianční státy zvyšují výdaje na obranu.
„Očekávám, že letos splní roční investiční cíl výdajů na armádu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) 18 členských států (z 31),“ řekl generální tajemník NATO. Závazek chtějí letos dodržet mimo jiné Německo a také Česko, které ho dosud neplní.
Söder v této souvislosti řekl, že Německo musí vydávat ročně na obranu ne dvě procenta HDP, ale tři. Von der Leyenová dodala, že Evropa musí zásadně podpořit svůj zbrojní potenciál. „Jako komise předložíme strategii k tomu, jak obranný průmysl v Evropě posílit,“ dodala.
Evropské bezpečnosti se věnovala i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle které Evropa potřebuje bezpečnostní a obrannou unii, která se stane evropským pilířem NATO.
Státníci v projevech vyslovili lítost nad úmrtím Navalného. Harrisová zprávu o skonu opozičního vůdce označila za další příklad brutality režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Před hosty konference vystoupila i Navalného manželka Julija, která mezinárodní společenství vyzvala, aby proti Putinově režimu bojovalo.
Tématem úvodního dne konference byla umělá inteligence (AI). Dvacítka předních technologických společností se v dnes Mnichově zavázala bojovat proti zneužívání AI ve volebních kampaních. Ujednání podepsaly společnosti Adobe, Amazon, Anthropic, Arm, ElevenLabs, Google, IBM, Inflection AI, LinkedIn, McAfee, Meta, Microsoft, Nota, OpenAI, Snap, Stability AI, TikTok, TrendMicro, Truepic a X.
Česko v Mnichově zastupuje prezident Petr Pavel, který dnes jednal s americkou zmocněnkyní pro hospodářskou obnovu Ukrajiny Penny Pritzkerovou a také o unijních aspiracích Černé Hory s tamní hlavou státu Jakovem Milatovičem. V sobotu Pavel plánuje setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Na bezpečnost v Mnichově, kde se vrcholné setkání asi pěti desítek šéfů vlád a hlav států a více než stovky ministrů koná, dohlíží přes přes 5000 policistů. Místo schůzky, na které Česko zastupuje prezident Petr Pavel, je neprodyšně uzavřené. Kvůli omezením jezdí městská doprava v centru podle výlukového řádu. S dopravními problémy musí řidiči počítat nejen v historickém jádru města, ale také na městském okruhu a přilehlých dálnicích.