USA varovaly Ukrajinu, aby při útocích na Rusko nepoškozovala americké zájmy

Stefanišynová označila tento vzkaz jako demarši, tedy oficiální sdělení, ale odmítla upřesnit okolnosti jejího předání. Nesdělila ani, zda byla předvolána na americké ministerstvo zahraničí. Uvedla, že Ukrajina toto sdělení vzala na vědomí.

Stefanišynová, která hovořila při příležitosti čtvrtého výročí rozsáhlé ruské invaze z 24. února 2022, uvedla, že americké ministerstvo zahraničí reagovalo na ukrajinský útok na Novorossijsk, „protože to ovlivnilo americké (a) kazachstánské ekonomické zájmy“. Většina kazachstánské ropy se vyváží právě přes Novorossijsk. Přístav po ukrajinském dronovém útoku v listopadu dočasně zastavil export.

Sdělení se týkalo útoků, které ovlivňují americké zájmy, nikoliv zastavení úderů na ruskou infrastrukturu jako takovou, řekla Stefanišynová. „Tento kontakt nesouvisel s výzvou, aby se Ukrajina zdržela útoků na ruskou vojenskou a energetickou infrastrukturu. Souvisel čistě s tím, že se to dotklo amerických ekonomických zájmů,“ dodala.

Incident podle ní ukázal, že Ukrajina si od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu nevytvořila s USA dostatečně úzké ekonomické vazby. Je ale odhodlána to změnit a jako velvyslankyně se chce zaměřit na spolupráci s USA na dosažení mírové dohody a zároveň na vytvoření udržitelných a dlouhodobých amerických ekonomických zájmů na Ukrajině, což by její zemi poskytlo jednu z nejsilnějších bezpečnostních záruk.

Minulý týden Rusko podle ukrajinských úřadů zasáhlo střelou továrnu společnosti Mondelez v Trosťanci v Sumské oblasti. Ministr zahraničí Andrij Sybiha v souvislosti s tím uvedl, že ruská válka ohrožuje obchodní zájmy USA na evropském kontinentu. USA tento útok oficiálně nekomentovaly ani veřejně neodsoudily, připomněla stanice Suspilne.

Útoky na Novorossijsk poškodily klíčovou infrastrukturu Kaspického ropovodního konsorcia (CPC), kterým Kazachstán vyváží většinu své ropy. To vedlo ke snížení dodávek. Americká společnost Chevron, významný akcionář CPC, tím utrpěla finanční ztráty, připomněl ruský deník Kommersant.

Stefanyšinová, která se později zúčastnila projevu prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie v Kongresu, také uvedla, že její země je vděčná za Trumpovo osobní angažmá ohledně ukončení války a že nemá pocit, že by Washington Ukrajinu opustil – navzdory tomu, že se nepodařilo dosáhnout příměří a že Trump omezil vojenskou podporu Kyjevu.

Velvyslankyně, která dříve působila jako místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci, vyzvala Kongres, aby přijal komplexní sankční zákon, který by vytvořil právní rámec pro další sankce proti Rusku po loňských krocích, kdy Washington uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Lukoil a Rosněfť.

Uvedla, že Ukrajina na tomto legislativním opatření úzce spolupracuje s americkými zákonodárci. Míní, že po jeho předložení získá návrh silnou podporu obou hlavních amerických politických stran a že Trump ji po schválení podepíše.

„Buď by měl být (návrh) schválen nyní, nebo budeme muset uznat, že k tomu není politická vůle,“ řekla. Ukrajina také podle ní spolupracuje s americkou vládou na nových způsobech, jak připravit Rusko o příjmy pro financování války. Odmítla ale uvést podrobnosti.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}