Aktualizace: 9.04.2024 11:15
Brno – Ústavní soud (ÚS) ponechal vládní nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací beze změn. Návrh skupiny 23 senátorů částečně zamítl, částečně odmítl kvůli jeho nesprávné formulaci. Senátorům vadilo zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v nejbližším okolí obytných i dalších budov. Také uváděli, že vláda při tvorbě nařízení překročila své zákonné zmocnění. Právní úpravu celkově považují za chaotickou a nevyváženou.
Proti navýšení limitů se dlouhodobě stavěly desítky obcí v koridorech významných dopravních staveb, například kolem dálnice D8. Za senátory jednala Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která nyní bude nález respektovat, ale zváží další postup při snaze o snížení hlukového zatížení v ČR. „Myslíme si, že hlukové limity by neměly být zvyšovány, má to vliv na zdraví,“ řekla Seitlová.
Ústavní soudci převážnou část návrhu odmítli kvůli tomu, že senátoři navrhli zrušit jen novelizační ustanovení, a nikoliv výsledné znění nařízení po novelizaci. Takový postup ale podle ÚS není možný. „K většině otázek vznesených navrhovatelkou se tak ÚS nemohl vyjádřit,“ uvedla soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
„My jsme navrhovali zrušení výslovně jen novely z toho důvodu, že právě ta navýšila neskutečným způsobem hlukové limity. Nechtěli jsme zasahovat do pravomoci vlády nařízením stanovovat hlukové limity jako takové, vadila nám jenom ta novela. Domnívám se, že tento postup je zcela oprávněný,“ reagovala advokátka Beáta Sabolová.
ÚS ale v obecnější rovině připustil možnost snížit prostřednictvím vládního nařízení jednou stanovenou míru ochrany životního prostředí. Podle ÚS totiž nelze z českého ústavního pořádku dovodit absolutní zákaz snižování úrovně sociálních práv. Ani z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva neplyne požadavek stálého zvyšování standardu vnitrostátně nastavené ochrany před hlukem.
Vláda smí vydávat nařízení vždy jen na základě zákona a v jeho mezích, v tomto případě je stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle senátorů je smyslem zákona snižovat hlukovou zátěž, nikoliv ji zvyšovat, a přispívat ke zdraví lidí, nikoliv je ohrožovat. „Pokud to zákon říká takto výslovně, tak jsme o to opřeli naši argumentaci. Pořád si myslíme, že to je argumentace důvodná,“ uvedla Sabolová.
Nařízení stanovuje různé limity pro různé typy budov ve dne a v noci, záleží také na tom, zda jde o dopravní stavby povolené do roku 2000, anebo později. Limity loni vzrostly v jednotlivých kategoriích o pět až 13 decibelů. Například u dálnic a silnic umístěných a povolených do roku 2000 činil základní denní hlukový hygienický limit 60 decibelů, od poloviny loňského roku se zvýšil na 68 decibelů.