Aktual.: 29.10.2025 12:36
Brno – Ústavní soud ve středu 5. listopadu vyhlásí dva očekávané nálezy, které se týkají životního prostředí. Nejprve oznámí, jak rozhodl o návrhu 35 poslanců ANO, kteří zpochybnili vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) na soutoku Moravy a Dyje. Poté sdělí, jak se vypořádal se stížností spolku Klimatická žaloba, který požaduje, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. ČTK to zjistila z přehledu jednání na webu soudu.
V obou případech jde o rozhodnutí pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. Zpravodajkou v řízení o CHKO Soutok byla Daniela Zemanová. Poslanci ANO v návrhu tvrdili, že ministerstvo životního prostředí nevypořádalo velkou část námitek vůči nové CHKO, že úřady ignorovaly názory místních a nespolupracovaly s vlastníky pozemků.
„CHKO Soutok považuji za dítě zeleného šílenství, které nepomáhá přírodě, a naopak škodí lidem,“ uvedla už dříve poslankyně ANO Alena Schillerová. Ministerstvo životního prostředí zdůrazňovalo, že celý proces vyhlášení CHKO byl v pořádku. Žalobami vlastníků pozemků či obcí se průběžně zabývají správní soudy a zamítají je.
Spolek Klimatická žaloba sdružuje přes 300 členů. Žalobu kvůli skleníkovým plynům podával spolu s obcí Svatý Jan pod Skalou na Berounsku a dalšími aktéry. Vláda podle nich neplní ani své vlastní klimatické plány. Spolek poukazoval na to, že neaktivita státu porušuje právo na příznivé životní prostředí i další práva lidí, firem i samospráv.
Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Zohlednil i právní závěry velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten dal loni v dubnu za pravdu skupině švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování.
Situace kolem české klimatické žaloby je však podle NSS odlišná, rozdíl spočívá například v tom, že Česko je členskou zemí Evropské unie. Zohledňují se tedy také unijní právní předpisy a mechanismy kontroly. Oproti únoru 2023, kdy NSS rozhodoval poprvé, se výrazně zpřesnily. Kolektivní závazek EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o polovinu ve srovnání s úrovní roku 1990 se v mezičase promítl jak do sekundárního práva EU, tak do povinností jednotlivých členských států včetně ČR.
Ústavní soud si v řízení o klimatické žalobě vyžádal stanoviska Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a právnických fakult. Plyne z nich například to, že Česko má povinnost snižovat emise skleníkových plynů a přijímat potřebná opatření a že v evropském kontextu se může jevit jako „černý pasažér“. Soud obdržel také vyjádření ministerstev životního prostředí, zemědělství, dopravy, průmyslu a obchodu, která shodně navrhují, aby stížnost spolku Klimatická žaloba zamítl.