Aktual.: 9.07.2025 16:38
Brno – Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Růst věkové hranice odchodu do důchodu soud nepovažuje za extrémní. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové ukazuje rozhodnutí ÚS na slabou ústavní ochranu opozice. Podle prezidenta Petra Pavla soud dal jasně najevo, že důchodová reforma nebyla v rozporu s ústavou.
Reforma penzí platí od letoška, jednotlivá ustanovení nabudou účinnosti postupně do roku 2027. Reforma počítá mimo jiné se zvyšováním důchodového věku na 67 let, s nižším výpočtem nových penzí či dřívější penzí bez krácení pobírané částky pro pracovníky nejrizikovější čtvrté kategorie. ANO napadlo dvě obsahové části zákona. Jde o zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let a zúžení okruhu profesí, které mají nárok na dřívější penzi bez krácení pobírané částky. ÚS konstatoval, že zvýšení důchodového věku není extrémní a podstata práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří zůstává zachovaná.
„Nárůst důchodového věku je pouze přidruženým projevem demografického vývoje a přiměřenou reakcí na něj. Důchodová reforma, jejímž středobodem je především zvýšení důchodového věku, reaguje na skutečnost, že dosavadní úprava v oblasti základního důchodového pojištění s ohledem na zmíněné demografické ukazatele do budoucna směřovala k vysokým deficitům důchodového účtu,“ uvedl soudce zpravodaj.
„Rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat, ale nebudu zastírat, že jsem zklamaná, a to už počtvrté,“ uvedla Schillerová. ÚS svým dnešním rozhodnutím navázal na přezkum první etapy důchodové reformy, tedy nálezy týkající se snížení mimořádné valorizace důchodů a úpravy předčasných důchodů. I tyto návrhy ANO na zrušení soud zamítl.
Prezident Pavel uvedl, že je rád, že soud dal jasně najevo, že důchodová reforma nebyla v rozporu s ústavou. Premiér Petr Fiala (ODS) označil dnešní rozhodnutí ÚS za další prohru opozice. „Ukazuje se, že kdyby se opozice chovala jen trochu konstruktivně, šlo jí o dobrou budoucnost lidí, tak místo toho, aby se obracela na Ústavní soud, mohla prosadit vlastní návrhy,“ uvedl. Podotkl, že koalice či prezident se o zapojení opozice snažili.
Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bylo nepravděpodobné, kdyby soud po svých dřívějších nálezech dnes rozhodl o reformě penzí jinak. „Už první jednání Ústavního soudu a tehdejší nález dával jasně najevo, že Ústavní soud jasně říká: Je tady potřeba, aby byla zodpovědnost vlády vůči veřejným financím i vůči budoucím generacím,“ řekl ministr Jurečka.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl na síti X, že důchodový systém, který současná vláda zdědila, byl dlouhodobě neudržitelný a bez změn by vedl k dramatickému nárůstu schodků. Opozici vytkl, že změny pouze kritizovala, aniž by nabídla vlastní návrh řešení.
Hnutí ANO poukázalo také na předčasné ukončení rozpravy k reformě ve všech třech čteních ve Sněmovně za situace, kdy byly přihlášeny ještě desítky poslanců. Podle ÚS je navzdory porušení jednacího řádu nutné zvážit, zda zároveň protichůdné ústavní normy či principy nepřevažují. „Procedurální návrhy o pevném času hlasování a následném ukončení rozpravy jsou ústavně souladné, pokud mohou docílit ochrany principu politického rozhodování z vůle většiny. Projednávání nyní posuzovaného zákona navzdory zkrácení rozpravy dostatečně vyvažuje práva parlamentní většiny a menšiny,“ uvedl Přibáň.
ÚS zopakoval názor vyjádřený již dříve, že zjevné porušování pravidla, podle něhož předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci, není v demokratickém právním státě ničím žádoucím. Znovu apeloval na všechny poslance napříč politickým spektrem, aby se zasadili o reformu jednacího řádu Poslanecké sněmovny tak, aby napříště zajišťoval, že jednání dostojí jak principu rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, tak z principu ochrany menšin.
