Aktual.: 21.10.2025 16:17
Praha – Nový ústavní soudce Martin Smolek vnímá jako svůj přínos Ústavnímu soudu (ÚS) zkušenost jednak ze státní správy, jednak s unijním právem. Řekl to novinářům po svém dnešním jmenování. Podle něj je důležité umět se podívat i na to, jak soudy dalších členských států EU soudí případy podobné těm vnitrostátním. Jako příklad nadnárodního kontextu zmínil klimatickou žalobu. První rozhodování ho čeká ve středu, a to v plénu. Předseda ÚS Josef Baxa uvedl, že se na spolupráci se Smolkem velmi těší, vedle odbornosti ocenil i jeho slušnost.
Zkušenost ze státní správy je podle dlouholetého pracovníka ministerstva zahraničí Smolka něčím, co v současném složení Ústavního soudu doposavad ve větší míře chybělo. „Můj druhý hlavní vnos je nepochybně unijní právo. Setkával jsem se s ním na denní bázi mnoho let, od roku 2004. A pak jsem byl sám od roku 2008 vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU,“ připomněl.
„Nejenom z důvodu geopolitické situace ve světě, ale i z důvodu našeho členství v EU je nadnárodní kontext velmi důležitý i pro čistě vnitrostátní případy, protože i ony mají podobné souvislosti a obrazy v dalších členských státech Evropské unie,“ zdůraznil. Poukázal na klimatickou žalobu. „Ta je původně rozhodnutím německého spolkového soudu, z minulého roku máme rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, ale na to se nabalují rozhodnutí soudů jak členských států Evropské unie, tak nad rámec EU,“ řekl.
„Doktora Smolka znám dlouhá léta, vím, že je skutečně velkým expertem v řadě právních odvětví nejenom vnitrostátního, ale i unijního a mezinárodního práva. Je to mimo jiné taky velmi slušný člověk, to se bude na Ústavním soudu hodit. Myslím si, že jeho expertiza skvěle doplní naše řady,“ sdělil zástupcům médií Baxa.
Devětačtyřicetiletý Smolek doposavad nikdy nesoudil, domnívá se ale, že s procesními pravidly u Ústavního soudu nebude mít větší problém. „Stál jsem minimálně 17 let na druhé straně té samé místnosti. Také jsem zpracovával argumentaci – velmi podobnou té, kterou píší soudci, akorát jsem hájil jednu konkrétní stranu, jeden konkrétní názor, který mi dávala vláda České republiky,“ odpověděl na otázku ČTK.
Baxa k tomu doplnil, že Smolek nebude mít žádný čas hájení, jeho chybějící soudcovskou praxi ale nevnímá jako handicap. „On sice nikdy nebyl soudcem, ale se soudem se prakticky setkával. My ho známe jako experta, který se pohyboval ve správním soudnictví, byť v jiné roli, a také byl vládním zmocněncem u Soudního dvora EU,“ podotkl.
S nabídkou, zda přijme prezidentovu nominaci, oslovil Hrad Smolka předposlední týden v srpnu. „Velmi jsem se rozmýšlel, protože to není o zásluhách nebo ocenění. Uvědomoval jsem si velkou odpovědnost, kterou cítím i dnes a která je s tou funkcí jednoznačně spojena,“ řekl nový soudce. „Slíbil jsem, že se budu řídit pouze ústavou a budu loajální pouze ústavnímu pořádku, a to chci skutečně dodržet,“ doplnil na dotaz, jakým ústavním soudcem chce být.
Expert na evropské právo a diplomat Smolek se stal ústavním soudcem
Expert na evropské právo a diplomat Martin Smolek se stal novým ústavním soudcem. Do funkce jej dnes na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Uvedl, že ústavní soudci mají být loajální jedině k právu, demokracii a české zemi. Smolkovi k tomu popřál hodně odvahy a sil. Patnáctičlenný tým ústavních soudců je nyní opět kompletní. Smolek v něm nahradil někdejšího šéfa Soudcovské unie Jaromíra Jirsu, kterému skončil desetiletý mandát počátkem října.
„Již při jednání pléna Senátu jsem zdůraznil, že jsem přesvědčen o tom, že vaše dosavadní praxe, váš dosavadní život, vaše osobní vlastnosti a kvality budou přínosem pro Ústavní soud,“ řekl Pavel Smolkovi poté, co nový soudce složil do jeho rukou slib. Vyzdvihl nejen Smolkovy zkušenosti s fungováním státní správy, Evropské unie a evropského práva, ale také to, že se účastnil tvorby řady legislativních předpisů.
Devětačtyřicetiletý Smolek dlouhodobě působil na ministerstvu zahraničí a byl vládním zmocněncem u Soudního dvora EU. Jeho nominaci k Ústavnímu soudu (ÚS) schválil Senát minulý týden. Smolek tehdy uvedl, že by ústavní soudci neměli mít ambici radit zákonodárci, jak by měl vypadat nový právní předpis, protože by se tím diskvalifikovali od jeho budoucího přezkumu. ÚS má podle jeho názoru dbát na ochranu ústavou garantovaných práv, což znamená i ochranu systému a jeho stability.
Nový ústavní soudce vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal doktorát z veřejného práva. V roce 2000 absolvoval stáž v Evropské komisi, konkrétně v jejím politickém oddělení v Berlíně. Studoval také komunitární právo, mezinárodní právo a právo životního prostředí na Humboldtově univerzitě v Berlíně a Diplomatickou akademii ministerstva zahraničí. Ovládá angličtinu, němčinu, francouzštinu a polštinu, je autorem několika knih. Je ženatý, má tři děti.
Na ministerstvu pracoval Smolek od roku 2002, o šest let později se stal vládním zmocněncem. V roce 2015 byl na ministerstvu jmenován ředitelem právní a konzulární sekce, na starosti měl například přípravu voleb v zahraničí. Od začátku září nastoupil do funkce vedoucího Stálé mise ČR ve Vídni, která zastupuje stát před mezinárodními organizacemi se sídlem v rakouské metropoli. Patří mezi ně různé agentury OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Ústavním soudcem se letos stane ještě Michal Bartoň, vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ten má nastoupit v polovině prosince po profesorovi občanského práva Josefu Fialovi.
Tým ústavních soudců nyní tvoří desítka mužů a pět žen. Pavel od svého nástupu do funkce prezidenta jmenoval se souhlasem Senátu 12 z 15 aktuálních soudců, a to včetně předsedy ÚS Josefa Baxy a obou místopředsedkyň Veroniky Křesťanové a Kateřiny Ronovské. Z nominantů Pavlova předchůdce Miloše Zemana nyní u soudu působí Fiala, Pavel Šámal a Jan Svatoň. Šámalovi vyprší mandát v únoru 2030, Svatoňovi o tři roky později.