Aktualizace: 22.03.2024 13:57
Praha – Krajské, senátní a obecní volby se budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Změnu, která má zabránit posouvání termínu těchto voleb směrem k létu, přinese novela ústavy, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Informoval o tom dnes Hrad. Hlava státu nemohla na rozdíl od obecných zákonů ústavní novelu vetovat.
Zakotvení pevného termínu regionálních a místních voleb zabrání tomu, aby se přibližoval k období letních prázdnin a dovolených, což by snižovalo voličskou účast.
Regionální volby se totiž podle dosavadních volebních zákonů musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev a příslušné třetiny členů horní parlamentní komory. Zatímco například předloni se tak komunální a senátní volby uskutečnily na konci posledního úplného zářijového týdne, o dvě desetiletí dříve se konaly na přelomu října a listopadu.
Ústavní novela počítá také s tím, že hranice 81 senátních volebních obvodů bude možné změnit zákonem pouze jednou za 12 let. Má to podle vlády zamezit tomu, aby lidé z obcí kvůli jejich přesunům mezi obvody v důsledku změn počtu obyvatel volili senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často.
Ústavní novela vychází také z požadavku Senátu z roku 2018, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Horní parlamentní komora v témže roce odmítla vládní návrh, aby se senátní obvody měnily každé dva roky v případě, pokud počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesl nebo se zvýšil o 15 procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden senátorský mandát. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.
V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody docházelo k tomu, že někteří voliči o senátorech nerozhodovali v pravidelném šestiletém volebním cyklu, ale například jednou za deset let, nebo naopak volili častěji. Obyvatelé příhraničních obcí pak touto změnou byli mnohdy přiřazeni i k jinému kraji.
„Časté změny volebních obvodů měly za následek rovněž to, že senátorům se měnilo v průběhu funkčního období území, kterému se při výkonu mandátu věnovali, a s ním i voličská základna, což v podstatě představovalo zásah do nerušeného výkonu funkce,“ uvedla vláda. Nově by se podle ústavní novely mohly obvody změnit nejdříve v roce 2028.
Základní volební pravidla se od roku 2026 sjednotí
Základní volební pravidla se od roku 2026 sjednotí. Vznikne jednotný informační systém voleb, kandidátní listiny bude možné podávat elektronicky, voličské průkazy bude možné získat snadněji a hlasovací lístky pro senátní a prezidentské volby budou stručnější. Změny přinese zákon o správě voleb, který prezident Petr Pavel podepsal. Oznámil to dnes Hrad.
Zákon navazuje na ústavní novelu, která zavádí od roku 2026 pevný říjnový termín obecních, senátních a regionálních voleb, aby se zabránilo jejich posunování směrem k létu.
Snadnější získání voličských průkazů a elektronizace podávání kandidátek umožní centrálně vedený informační systém voleb. Bude obsahovat jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí a registr kandidátních listin. Možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře má podle tvůrců novely odstranit chybovost při předkládání kandidátek.
O voličský průkaz, s nímž je možné hlasovat v kterékoli volební místnosti, budou lidé moci požádat na kterémkoli obecním úřadě, nemuseli by kvůli tomu cestovat do domovské obce. V případě dvoukolových senátních a prezidentských voleb budou kandidáti, kteří jsou na rozdíl od poslanců a zastupitelů vybíráni většinovým systémem jako jednotlivci, uvedeni v prvním kole na jednom hlasovacím lístku. Toto opatření by podle předkladatelů mělo snížit náklady na tisk a distribuci volebních lístků o dvě desítky milionů korun.
Vytvoření jednotného informačního systému má stát 380 milionů korun, provoz deset milionů korun ročně. Informační systém správy voleb by byl systémem kritické infrastruktury. Dvě třetiny pořizovací sumy by mohly být uhrazeny podle ministerstva vnitra z jednoho z fondů EU.
Návrh počítá rovněž s racionalizací volebních okrsků, jejichž počet by obce mohly snížit ze současných zhruba 14.800 přibližně o 1000. Podle navrhovatelů by to mohlo ušetřit ročně asi 11,8 milionu korun.
Navazující volební úpravy, které prezident rovněž podepsal, mají mimo jiné nově vymezit senátní volební obvody s možností změny jejich hranic maximálně jednou za 12 let. Se změnou senátních obvodů souvisí i to, že sídlo jednoho ze dvou olomouckých senátních obvodů bude přesunuto do nedaleké Litovle. Změnu hranic obvodů tak, aby každý senátor zastupoval přibližně stejný počet obyvatel, má vláda navrhnout v roce 2027.
