Brno – Už více než třetina Česka trpí nejhorším stupněm půdního sucha v hloubce do jednoho metru. Dalších 30 procent území je zasaženo druhým a třetím nejhorším stupněm. A výraznější zlepšení situace nelze v dalších deseti dnech podle aktuálních předpovědních modelů očekávat. Na Moravě, především směrem na východ nemusí tento týden pršet vůbec. Vyplývá to z aktuálních informací projektu InterSucho, za nímž stojí Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Současné sucho s sebou nese problémy v zemědělství i lesnictví, citelně zvyšuje riziko šíření požárů.

Situace je způsobená i tím, jak málo sněžilo a pršelo v zimě a také v prvních dvou jarních měsících. Podle Českého hydrometeorologického ústavu pršelo v součtu března a dubna nejméně od roku 1961. Výsledkem je téměř vysušená horní vrstva půdy do 40 centimetrů, kde se zásoba vody pohybuje mezi nulou a 30 milimetry. V celém půdním profilu je zásoba vody větší, relativní nasycení je nejčastěji mezi 20 a 60 procenty.

Ještě minulý týden předpovědní modely naznačovaly, že by srážkové úhrny mohly být v tomto týdnu relativně vysoké, ale nyní jsou již skoupější. „Počasí ovlivní hlavně zvlněná studená fronta, za níž k nám pronikne chladný vzduch od severu. Se změnou charakteru počasí se dostaví i srážky. Ty začnou v úterý a budou se proměnlivě objevovat hlavně do čtvrtka, část bude z bouřek. Nejvíce deště čekáme na severozápadě a severu republiky, kde mohou úhrny dosáhnout až 30 milimetrů za týden. Jinak budou okolo deseti milimetrů. Na Moravě, hlavně směrem na východ, to vypadá, že srážek bude málo a nemusí zde místy pršet vůbec,“ uvedli tvůrci InterSucha.

Déšť zmírní půdní sucho hlavně ve svrchní vrstvě, ale pravděpodobně jen na přechodnou a krátkou dobu a v dalších dnech se půdní sucho opět rychle rozvine. „Bude hodně záležet, jestli se další týden objeví srážky opět, nebo naváže sušší období. Ve výhledu by v polovině příštího týdne mohlo zase zapršet, ale je to zatím dost nejisté. Koncem týdne bude tedy mírné a horší sucho opět skoro na 80 procentech území republiky,“ uvedli autoři webu. Vysušování krajiny způsobují i vysoké teploty, do 19. května by měly být vyšší, než je průměr pro léta 1991 až 2020.

V zemědělské krajině se sucho projevuje tím, že plodiny zpomalují růst, jařiny špatně vzcházejí, obilniny se nedostatečně odnožují a špatně rostou i pícniny na loukách a pastvinách. V některých lokalitách už zemědělci pozorují i nedostatek vody v tocích a studních. Podle dat ze sítě DendroNetWork trpí vysokým či extrémním stresem téměř tři čtvrtiny lesů, jen pět procent je v současnosti bez stresu způsobeného nedostatkem vody. Před 11 lety citelné sucho spustilo kůrovcovou kalamitu, která za několik let zdecimovala podstatnou část smrkových porostů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version